Aby po nás něco zůstalo

Velmi všem zámeckým pánům a jejich rodinám fandím a přeji moc úspěchů v bohulibém počínání. Charaktery majitelů zámků a hradů i jejich finanční i jiné zázemí jsou různé. Všichni se vyznačují tím, že to jsou neskuteční dříči, jsou poměrně všestranní a to je třeba ocenit. Kniha potěšila tématem, tedy rekonstrukcí chátrajících památek. Zpracování - některé otázky se opakují, ale jen u vybraných jedinců. Někdy je uvedena profese majitele, jindy ne nebo je utopená v textu. Nemá to úplně řád, v jiných článcích nebo třeba na wiki jsou jiné informace (třeba způsob nabytí majetku - zde, tedy podle autorky knihy si prý jeden majitel zámek koupil, v jiných zdrojích se dočítám, že ho dostal v restituci jako náhradu za jiný, zabavený majetek). Mouchy to má, něco se načne, autorka téma nedokončí a ptá se najednou na něco úplně jiného, přesto kniha tématem opravdu potěšila, a to velmi. Některé fotografie jsou hezké, někdy bych kromě detailu uvítala vidět celou místnost, kde je prvek umístěn, ubrala bych ve snaze o nadsázku (stínítko od lampy na hlavě, eh, proč jako tak bizarní...?). Přesto... Těším se, že snad bude pokračování, nějakou představu jsem si udělala a i přes vyšší cenu si knihu koupím. Jak říkám, moc jim fandím a za každou zachráněnou památku jim ze srdce děkuju. S Palánem bych ovšem rozhovory nesrovnávala, kvalitativně to je přeci jen někde jinde.

Hezké a milé. Tato kniha nás před lety inspirovala k návštěvě jednoho z míst, kde jsme opravdu našli hradního pána, který nám věnoval několik hodin času a prošel s námi své stavení a sbírky. Kdokoli se snaží jakkoliv kultivovat prostředí, ve kterém žije, zaslouží respekt. :)