A Tempest of Tea

Ach jo. Čekala jsem vražednou slečnu Marplovou za mlada a dostala hodně špatnejch Šest vran. Analogie s kolonialistickou Británií a majitelka čajovny spolu s obálkou slibovala příběh distingované dámy na cestě za krvavou pomstou. Jenže místo toho jsem dostala touhou vzdychající puberťačku a spoustu nelogických chyb. (Proč proboha se musí posílat mince kanálkem s barvičkama? To si tu knihu nemohou vzít k sobě? Nebo to jich je tolik ve VIP klubu, že tam všechny neznají jménem?)

Tato kniha se mi četla opravdu špatně. Nesedl mi vůbec styl vyprávění. Střídají se pohledy hlavních i vedlejších postav, ale ani přesto jsem si nezvládla představit děj, ani situace, ve kterých se ocitly. První dějství bylo hodně zdlouhavé a často jsem se ztrácela. Druhé už bylo sice akčnější, ale stále jsem se do knihy nevžila. A konec? Jakože cože? To bylo to jediné, co mi proběhlo hlavou. Takže třetí dějství bylo poutavé a konec mě, tak napnulo, že si možná to pokračování přečtu. Možná.