A Little Life

Tahle kniha je o přátelství, o rodině, lásce a sebelásce, nenávisti a sebenenávisti. Je o tom, jak moc odlišně můžeme být vnímáni svými nejbližšími, jak diametrálně jinak pro ně vypadají věci, za které se sami stydíme a (víc nebo míň) nenávidíme. Je to výpověď života, tak naplněného a přitom tak zmařeného. A hlavně - tahle kniha je bolest. Je to tisíc různých druhů bolesti, které se táhnou celou knihou jako červená nit. Jestli jsem u téhle knížky plakala. Ano. Hodně. Plakala jsem tak, že jsem musela přestat číst uprostřed odstavce a nechat tu přenesenou, ale přesto tak moc vnímanou bolest trochu ustoupit, trochu otupit. A pak jsem četla dál a znovu jsem plakala a znovu a znovu. Lituju toho, že jsem ji četla? Ne. Tisíckrát ne. Protože tohle je potřeba číst, je potřeba být si vědomý, že to, že můj život tohle neobsahuje, neznamená, že se tyhle věci nedějí jiným lidem. (A ano, mohla bych tu napsat, jak skvělá je ta kniha jazykově, literárně, mohla bych psát o tom, jak famózní jsou vyprávění jednotlivých postav, jak k uzoufání a přitom promyšleně jsou dlouhé kapitoly a spoustu dalších věcí. Ale prostě jen ... přečtěte si to.)