A Court of Silver Flames

Ach bože… teď bych sem potřebovala nějaký emotikon… Po odpočinkovém předchozím dílu, který se mně tedy moc líbil, se mé očekávání naplnilo na 100%. Odklon od hlavní dvojice Rhysanda s Feyre zaúčinkoval skvěle, asi jako Věž úsvitu Skleněného trůnu. Miluju linku, kde Nesta nachází svou novou rodinu, aby se mohla vnitřně uzdravit a vrátit se k té své původní. Všechno to její sbližování s Gwyn a Emerie je prostě kouzelné. Dům, který se stane jejím prvním přítelem, no to prostě může vymyslet jenom Maasová. Četla jsem tu, že Nestu autorka drží moc dlouho v záporné rovině. Mně to přišlo tak akorát, že jí pozvolna přestřihávala lana, kterými se sama až nehezky kvalitně svázala. No a Cassian? OMG… Oni dva… Já ani nevím, co si k tomu poznamenat. Cassian je miláček s tunou svalů, kombinace, která prostě skvěle funguje, je zranitelný, přitom ochránce všech… To, jak si Nesta postupně přiznává, že i ona ho miluje a začne ho bránit, je nejlepší linka celé knihy. Líbilo se mi, že jsem si pouto mezi nimi uvědomila dřív, než ho autorka odhalila. Obvykle jsem dost natvrdlá. Jo a děkuji autorce, že nás neobrala o pikantnosti. Závěr okolo Feyre a Rhysanda byl boží, slzy tekly proudem. Doufám, že tahle ženská nikdy nepřestane psát.

Bože ano! Byla jsem celkem skeptická, protože jsem si na pohled Rhyse a Feyr celkem zvykla i když jsem je úplně nemilovala. Knížku jsem začala číst ráno v pátek před práci, poté po práci při cestě domů a vlastně celou sobotu, kdy jsem ji dočetla. TAK POUTAVÁ BYLA! Nestu jsem osobně moc nemusela ale měla jsem jí ráda za svou hlavu, za své názory, že to byl úplný opak Feyer a hlavně naivní Elain. Hned po prvních stránkách jsem si Nestu okamžitě zamilovala. Ostatní postavy se mi hned znechutili a má sympatie s nimi byla na bodu mrazu. Absolutně se mi nelíbilo jejich chování k Nestě, chovali se k ní, jako kdyby byla absolutně nesvéprávná! Vadilo mi jak jí všichni odepsali ... a přitom se Nesta jen snažila bojovat sama, za všechny bez opory! V tomhle ohledu na mě udělal dojem Cassian, který stál po jejím boku a i když ho odháněla vždycky tam pro ni byl. Což mě strašně hřálo u srdce jako Nestu, která to nečekala. Moc se mi líbil výrok Cassiana, kdy Nestu označil za zuřivé zvíře, které nikdo nikdy nechtěl pochopit, proto kousala. Moc se mi líbilo, že jako jediná řekla svůj názor, že Feyr ukázala pravou tvář jejich za mě falešných kamarádů ... Za mě je dobře, že o rizikovém těhotenství řekla samotné Feyr, sice za hrozných okolností ale jako jediná jí to řekla do obličeje. V moment kdy Nesta přestala mluvit, pak se rozsypala před Cassianem , tak to byl přesně ten okamžik, který mi naprosto zlomil srdce. Poslední kapka a pohárek přetekl. Opět se ukázala nechutná stránka Elain, která se opět chová jako děcko na facku - k Nestě, Lucienovi... Osobně jsem měla pocit, že Rhyse neznám ... v tomhle díle se choval úplně jinak. Chápu proč byl takový, ale nehrál si vždycky na ''geroie'' a najednou byl v prdeli ? Osobně mi chyběl jeho pohled - chtěla bych to vidět jeho očima. Skutečně se bál o život Feyr a dítěte, nebo se bál sám o sebe, protože pokud by zemřela Fer, zemřel by i on. Za mě to bylo strhující a dovolím si nesouhlasit, že se tu nic nedělo - za mě se toho dělo tolik, že jsem nechápala. Ano bylo tam hodně psychologie ale sakra!!! Taky se mi líbilo, že to nebyla pohádka jako doposud... tvrdý sex, alkohol, konflikty.. to byla pecka a jízda :) Za mě nejsilnější příběh z celé série, trošku to na mě působilo, že možná sama autorka uvažovala o tom, že příběh Feyr pojala jinak než chtěla a proto se dokonale vybombila na Nestě. Kdyby se jednalo o sérii Nesty a Cassina bylo by to za mě lepší, ale co už :) Sérii jsem dočetla a můžu říct, že i když jsem skutečně milovala jen Nestu, tak ve mě příběh nechal prázdno a je mi smutno, že není pokračovaní. Osobně nevím, jestli chci číst pohled Elain, kterou nesnáším od prvního dílu, ale zajímáme co se stane s Lucienem.