Hladina v plamenech

Příběh pojednává o dvou postavách, které žijí na okraji společnosti v přístavním městě v Anglii na prahu 20. století. Oliver má za sebou temnou minulost a i Nancy neměla na růžích ustláno, oba spíš přežívají než žijí. Od začátku jim proto nejde nefandit. Ani jeden ovšem není bez chyby, k srdci mi víc přirostla Nancy. Oliver má až příliš velkou zálibu v alkoholu a občas by ho člověk nejraději nakopl, aby se vzpamatoval. Na druhou stranu kdybych takhle "žila", tak asi chlastám taky. Nancy je sice ještě dítě, ale působí vyspělejším dojmem, za drsnou fasádou se skrývá křehká duše. Prostředí je strašlivé. Špína, smrad, nebezpečí, hlad i smrt na denním pořádku. Atmosféra do příběhu úplně vtáhne a naladí na tu správnou strunu. Naše hrdiny žene touha za lepším životem a když se naskytne příležitost, neváhají. Jenže se tak dostanou do hledáčku špatným lidem... Autor dává postavám zabrat, musí být neustále v pozoru a také mít samozřejmě kousek štěstí. Kniha se četla moc dobře, jen na mě chvilkama působila trošku zdlouhavě. Nechybí napětí i akční momenty, intriky a strategické plánování. Při některých scénách mi šel mráz po zádech. Zvlášť jakmile vyšla na světlo Oliverova minulost. A ten závěr? Huba mi zůstala dokořán.

Začala jsem číst proto, že mě zaujala obálka a někde na IG jsem se nechala zlákat "temným thrillerem (+ mám ráda prostředí Viktoriánské/Edwardiánské Anglie – Sherlock, Frankenstein, Peaky Blinders atd.)" a to znělo cool. Skončila jsem v jednu ráno fakt vyřízená, takhle to má být! Děj: dva lidi na dně se snaží vyškrabat nahoru. O ději se dočtete z anotace, nemá smysl to rozepisovat. Pak se přidá pár postav, ale jde hlavně o ty dva. Styl: úplně mě dostal. Nemám ráda přikrašlování, romantiku vecpanou nelogicky na konec každé kapitoly, kudrlinky, věty s pěti přívlastky, u každého podstatného jména aspoň tři přídavná atd... Tady nic takového není, styl je úsporný - jak se na obálce píše "syrový", řekla bych, že to sedí přesně. Atmosféra: Svět v téhle knize smrdí dehtem a krví a mokrým dlážděním a cojávím ještě čím a já ho cítila na každé stránce. Fakt to bylo drsné. Přístavy, mlha, prostitutky, hospody, námořníci, vítr od moře, víceméně běžný násilí všude, brrr. Na obou hlavních postavách mi zezačátku moc nesešlo, nejsou to zrovna vzory, hlavně Oliver ne. A pak se mi nějak dostal pod kůži, začala jsem ho mít ráda, protože se prostě jen snaží nebýt hajzl. Nancy je ale ta, kvůli které budu číst znovu. Postava perfektně tvrdá a současně zranitelná, aniž by to působilo vyumělkovaně nebo neuvěřitelně. Jsou oba hodně mladí, mohl by to být i YA, ale je to prostě spíš realismus té doby. ROmantická linka tam je, ale FR je to spíš jen z nouze, než nějaká velká láska. A ten konec. Nechci spoilovat. Ale víte, jak někdy kniha skončí a vy přemýšlíte, jestli to fakt takhle muselo skončit a přitom víte, že to jinak nešlo? Najednou mi spousta věcí docvakla, seděla jsem, dočetla poslední větu a koukala do zdi. "Aha" moment dost dobrý. Varování: pokud čekáte nějaký redemption arc, konec vše napraví a podobně, tak tady nic takového nenajdete. Pokud chcete svět, jaký je (nebo spíš doufám byl), tady se to povedlo. Budu číst znovu. Tentokrát pomaleji, protože si chci tu atmosféru vychutnat bez toho panického "musím vědět co dál".