Úkryt

... mile mě překvapilo, že vyšla další kniha od RHB. Asi v čtvrtině mi došlo, že jsem dosud nic nečetla o Liamovi a Cathrine. Aha, tak nejsou. Tak nějak jsem doufala, že bude konec předvídatelný... a proto se mi líbilo, že byl konec takový, jaký byl. Teddy mi byl sympatický, stejně tak jeho úsilí a jednání

Tohle mě trochu zklamalo. Ne proto, že chyběla sympatická dvojka Liam a Catherine, mně samostatné příběhy nevadí. Spíš mi celou dobu něco vadilo. Takhle – je to dojemné, je to silné, reálie svědčí o obdivuhodně precizní přípravě, atmosféra Holandska těsně před válkou a v jejím průběhu je vystavěna dokonale. Pokud jako čtenář přistoupím na to, že tato kniha vzdává hold všem statečným lidem, kteří riskovali své životy, aby zachránili životy ostatních, pak zřejmě musím akceptovat způsob, jakým mi autor příběh podá. Tedy i více než devadesátiletého staříka, který má absolutně fenomenální paměť a nedělá mu sebemenší potíže vybavit si i ty nejmenší detaily. Každičké slovo každičkého rozhovoru, všechna jména, čísla, přesný den v týdnu a datum všemožných událostí. Já vím, autor dědu pro příběh potřeboval, aby nám ho za něj takto odvyprávěl. K čertu s logikou, skrz někoho to zafungovat musí. A tak jo. Geniálního staříka beru a jinak to bylo vážně dobré. Akorát za ten příšerný slovní obrat „cvakl jazykem o zuby“ mám sto chutí ubrat deset hvězdiček.