Úkryt

... mile mě překvapilo, že vyšla další kniha od RHB. Asi v čtvrtině mi došlo, že jsem dosud nic nečetla o Liamovi a Cathrine. Aha, tak nejsou. Tak nějak jsem doufala, že bude konec předvídatelný... a proto se mi líbilo, že byl konec takový, jaký byl. Teddy mi byl sympatický, stejně tak jeho úsilí a jednání

Ronald H. Balson se ve svém románu vrací k tématu holokaustu, ale tentokrát z trochu jiné perspektivy. Opouští svou tradiční dvojici vyšetřovatelů (Liama Taggarta a Catherine Lockhartovou), což může být pro mnohé čtenáře překvapením. Mně osobně v příběhu trošku chyběli a musel jsem si na tuto změnu zvykat, ale nakonec jde o vítané osvěžení. Místo právnického thrilleru nám totiž autor předkládá hluboce lidský, komornější příběh o muži, který se rozhodl neposlechnout předpisy a naslouchat svému svědomí. Je to především emotivní sonda do zranitelné lidské duše, zkoumající samotné hranice odvahy, osobní morálky a nesobecké obětavosti. 1. Atmosféra a pocity: Plíživý strach Při čtení tě od prvních stránek pohltí pocit blížící se nevyhnutelné katastrofy. Kniha nestaví na prvoplánové brutalitě vyhlazovacích táborů, ale na tísnivém očekávání věcí příštích. Balson fenomenálně zachycuje paralyzující kontrast mezi chladem úřednických chodeb a pulzujícím utrpením rodin, které v slzách žádají o naději. Cítíš ten zmar, když lidé s kufříkem plným bezcenných papírů stojí před budovou konzulátu, zatímco úředníci mají svázané ruce přísnými imigračními kvótami a politikou izolacionismu. Atmosféra houstne s každou další stránkou, jak mocenská kola nacismu drtí evropské hranice, a ve čtenáři vyvolává tísnivý pocit bezmoci, který je následně vystřídán obdivem k tiché lidské solidaritě. 2. Děj: Dvě časové roviny a závod o život Jako u mnoha Balsonových knih, i zde sledujeme dvě prolínající se časové linky, které se postupně spojují v jeden emotivní celek. Současnost (rok 2002): Příběh začíná náhodným setkáním v Tel Avivu. Novinářka Karyn Sachnoffová rozkrývá střípky vlastní identity. Jako dítě zachráněné nizozemským odbojem nese v sobě prázdné místo, které může zaplnit jen Teddy Hartigan – dnes vitální devadesátník, žijící v domově s pečovatelskou službou, který byl svědkem událostí, jež navždy změnily její rodinu. Jejich setkání není jen výslechem pamětníka, je to hluboká reflexe traumatu, které se nepodařilo vyléčit ani po desítkách let míru. Minulost (1938 – válečná léta): Teddyho cesta začíná u rutinní úřednické práce, ale tváří v tvář hmatatelnému utrpení se v něm něco zlomí. Zásadní roli v jeho proměně hraje Sara, místní židovská učitelka. Jejich vztah je neustále zastíněn rostoucí hrozbou a Teddy si postupně uvědomuje, že jeho postavení mu dává moc, kterou musí využít, pokud si chce zachovat tvář. Navazuje spolupráci s podzemním hnutím a začíná nebezpečnou hru s osudem, kde už nejde o razítka, ale o životy. Román exceluje v budování napětí skrze vnitřní boj a morální prozření. Velké dějiny se totiž nedějí jen na bojištích, ale především v tichu lidských srdcí. 3. Rozbor postav a jejich psychologie Theodore „Teddy“ Hartigan: Teddy není žádný superhrdina. Jeho progres z muže zvyklého na privilegia v člověka, který riskuje vše, je uvěřitelný a silný. Představuje svědomí, které se rozhodne neuhnout zrakem. Sara a Katy: Sara symbolizuje neochvějnou lásku a ochotu pomáhat i za cenu nejvyššího ohrožení. Malá Katy je pak ztělesněním nevinnosti ztracené ve víru dějin. Skrze ně autor ukazuje, že pouto nemusí být jen krevní, aby bylo nezlomné. Karyn: V současné lince nese trauma dětí, které musely pro svou záchranu ztratit původní identitu. Její pátrání je emocionálním hnacím motorem celé knihy. Její příběh klade těžkou otázku: Jak se žije s vědomím, že vaše záchrana znamenala trvalé odtržení od kořenů? Henriëtte Pimentelová: Skutečná historická postava, která byla „prvním článkem“ záchranného řetězce. Balson vykresluje její nesmírnou oběť, kdy musela v extrémních podmínkách udržovat klid a přesvědčovat rodiče k nejbolestnějším rozhodnutím. Její přítomnost v příběhu připomíná skutečnou cenu lidskosti. Saul (Sářin otec): Vážený historik a ztělesnění starosvětské noblesy a hluboké vzdělanosti. Jako znalec historie na rozdíl od ostatních od počátku tušil, čeho všeho jsou Němci schopni, a s mrazivou přesností předpovídal nadcházející hrůzy. Skrze jeho postavu Balson mistrně vykresluje plíživý proces dehumanizace – od prvních drobných zákazů až po potupnou žlutou hvězdu. Saulův vnitřní boj a vědomí blížící se katastrofy dodávají knize nesmírnou hloubku a ukazují všemocnost rodičovské lásky tváří v tvář hroutícímu se světu. Jeho přítomnost v příběhu připomíná, že za každým číslem v deportačních seznamech stál konkrétní osud člověka, který i přes své černé předtuchy nepřestával do poslední chvíle chránit své nejbližší. Walter Süskind (Mistr dvojí hry): Süskind je fascinující postavou muže, který se ocitl v samém srdci temnoty jako správce deportačního centra. Balson ho vykresluje jako mistra v nebezpečné hře na dvě strany. Jeho role v příběhu je naprosto klíčová – je to ten, kdo musí udržovat masku loajality a „bavit“ okupanty, aby za jejich zády mohl provádět neuvěřitelné operace. Skrze něj autor ukazuje, že k záchraně životů byla občas zapotřebí i mrazivá schopnost klamu a nekonečné nervy z oceli. Alice Cohnová (Hrdinka „papírové války“): Skutečná postava, která v románu představuje neviditelnou sílu v pozadí. Jako talentovaná grafička vede válku inkoustem a precizností. Její mravenčí práce při falšování osobních průkazů a lístků dává pronásledovaným to nejcennější – legální identitu a šanci na existenci v úkrytech. V mých očích je její role symbolem tichého hrdinství, které sice není slyšet jako výstřely, ale zachránilo stejné množství životů. Za mě by si tato fascinující postava v celém vyprávění rozhodně zasloužila ještě mnohem více prostoru. Johan van Hulst (Tichý logistik naděje): Křesťanský pedagog, který se stal nezbytným článkem v řetězci záchrany. Jeho postava v ději demonstruje sílu mezilidské solidarity napříč vyznáními. Využívá svou školu jako strategický bod a dokazuje, že odboj nebyl jen o zbraních, ale o geniální logistice a využití každé trhliny v nacistickém systému. Celou recenzi najdete na Instagramu: pribehy_stranek