Dohoda růží

První díl intrikářského příběhu z alternativní Anglie 19. stolení. Kruté boje o nejlepší partii ke sňatku mezi anglickou smetánkou tady díky magii postoupily na další úroveň. Lidi v celém příběhu slouží jen jako zábava pro kruté víly, hlavní postavy si zbytečně ubližují a celým příběhem se nese linka beznaděje. Normálně bych tohle číst nechtěla, ale první díl byl taaak čtivý, že jsem překvapivě knihu nedokázala odložit a ještě jsem si dokoupila druhý díl. A to mi prosím žádná z postav vůbec nepřirostla k srdci.

Možná se vám bude zdát, že je to neškodná pohádka, ALE TEN KONEC!!?? To bylo jako: 1. Hmmm...fajn. Doufám že už Emetta a Ivy nic nerozdělí. 2. HUUUH!? Co se tu děje?? Oni ji vyhodili? 3. Počkat co, tak ji nevyhodili a bere si Brama!? Neeee, Emette!! 4. Nádehch, výdech, WHAT!!?? Takže...královna je mrtvá a Ivy a Emett jsou zase spolu?? Yaaaay! 5. HEJJ! On to NENÍ konec? Počkat...ON JE BRAM ZLEJ?? 6. Ou...Emette kde jsiii! Zachraň Ivy před Bramem a krvežíznivejma vílama! 7. COOO! NE! NEŘÍKEJTE MI ŽE TO TAKHLE KONČILO!!! ...takže asi nějak tak. TĚŠÍM SE NA DALŠÍ DÍL! Jo a plus, miluju tu obálku a OŘÍZKU!! HAAAA! Ono je to tak krásný až se mi chce brečeeet.... To všechno nahoře, se dá shrnout (ne nejde, neposlouchejte mě) do pár slov: Velmi emocionálně náročná kniha. Miluju to!!