Trnová královna

Závěrečný díl intrikářského příběhu z alternativní Anglie 19. stolení. Lidé v příběhu se stávají jen hračkami pro zábavu krutých víl a všichni si hrozně moc ubližují. Závěrečný díl duologie bohužel razantně ztratil na čtivosti a zajímavosti. Překombinované a zbytečně prodlužované zápletky moc děj nikam neposouvaly, postavy byly poměrně naivní a hloupé a celá situace vypadala děsně beznadějně. Vlastně doteď tak trochu nechápu, jak se těm lidem vůbec podařilo přežít, natož se dostat do dobrého konce. Kdo se vyžívá v beznadějných intrikách, tak si knížku určitě užije. Já už se k duologii rozhodně vracet nebudu.

Po tom, jak skončil první díl jsem se pokračování nemohla dočkat. A ze začátku to i plnilo moje očekávání. Ivy v roli Bramovi manželky, vílí dohody a svět to všechno jsem si užívala. A romantická linka? Jako čekala jsem, že bude dobrá, ale tohle bylo extrémní. Emmettovi milostné dopisy mě málem rozbrečely. Žádnému páru jsem ještě tak moc nefandila. Atmosféra knížky byla super. Akorát mi v příběhu chyběl nějaký ten wow moment. Všechny ty zvraty mi přišly prvoplánové a chaotické. Za to epilog mě zahřál u srdíčka. Jsem ráda za šťastný konec pro Emmetta a Ivy. Ale popravdě mi je líto Brama, jako za všechno, co udělal si to zasloužil. Ale já v něm pořád vidím toho kluka z jedničky. Dohodu růží a Trnovou královnu, jako duologii rozhodně doporučuji.