Zápotocký. Příliš mnoho životů

Po tom několikaletém "hype" v Přepište dějiny jsem čekal něco rozsáhlejšího a detailnějšího (nenechte se zmást fyzickou velikostí knihy, písmo a řádkování připomínají rigorozní práci Marka Bendy). Je to syntéza, takže se asi nedal čekat rozsáhlý výzkum primárních pramenů v archivu, ovšem, pokud je cca třetina poznámek pod čarou opřena o vzpomínky Marie Zápotocké nebo Kosatíkovy Gottwaldovy muže, tak to přece jen čtenáře poněkud zarazí. Zároveň je vidět, že pokud Stehlík chce, tak se umí ponořit jak do detailů, tak do archivů, ale na druhou stranu jiné pasáže působí poněkud odbytě a mnohé otázky, které čtenáře napadají, zůstávají bez odpovědi nebo jen lehce nakousnuté. Strukturace knihy do jednotlivých kapitol podle rolí, které Zápotocký ve svém životě představoval, oproti klasickému chronologickému vyprávění, mi nevadila, byť občas působila poněkud zmateně, protože informace, se kterou autor pracoval, se v detailu objevila až o několik kapitol dál nebo byla rozdrobena do více kapitol, což ztrácelo na účinku. Běžný čtenář nespecialista, kterému je kniha určena především, bude asi spokojen. Já jsem do jisté míry zklamán, byť jsem nejspíše dostal, co jsem zaplatil.

Je dobře, že o tomto politikovi podobná kniha napsala. Zápotocký je trochu opomínán a dnes brán jen jako ten druhý dělnický prezident. Jeho posun ze sociálního demokrata ke komunistovi lze chápat jako upřímný krok k boji za zlepšení života dělnické třídy v mizerii první republiky. Kniha se četla pěkně, text je svižný a neunavuje dlouhými kapitolami. Možná řazení je trochu netradiční.