Nikdy, nikdy, nikdy

Tedy přesto, že to téma je mi na hony vzdálené a předsevzetí, nikdy nemít děti, naprosto nepochopitelné, já tu knihu přečetla téměř na jeden zátah a nemohu vůbec říci, že by mi hlavní hrdinka byla nesympatická. Myslím si, že to je nezpochybnitelné právo každé ženy, zda se chce stát matkou. Tohle je příběh o životní volbě a všech pro a proti, jež mohou vést k takovému rozhodnutí. 35letá hrdinka neprožila žádné trauma v dětství, které by její rozhodnutí ovlivnilo, kamarádky kolem ní mají děti, její máma by se ráda stala babičkou. Ona ale děti nechce...nikdy. Nechápete, já také ne, ale ta knížka dává mnoho prostoru o tom přemýšlet. Jsem velmi ráda za ten závěr, který nesklouzl do nějakého kýče, ale vyzněl velmi věrohodně v duchu názvu knihy. Nikdy, nikdy, nikdy...

Mně se to hrozně moc líbilo, úplně, ač jsem máma tří dětí, si mě kniha podmanila. Nedávno jsem četla knihu s podobným tématem od Petry Soukupové, kterou mám velmi ráda, ale musím přiznat, že tato kniha mě oslovila o dosti více a hlavně vzbudila spoustu emocí. Hlavní hrdinka řeší téma dosti diskutované, ač sama nemá žádné traumatické zážitky ze svého dětství, vysvětluje, v myšlenkách i na životě kolem ní, jak ho vnímá, že nechce děti. A mně to opravdu vysvětlila, já jí porozuměla a moc fandila. Člověk by se neměl vzdávat osobního přesvědčení a svobody rozhodnutí jen kvůli okolí i toho nejbližšího. Ano, kompromis je ve vztahu důležitý a i často nutný, ale určitě ne v zásadních životních rozhodnutích, to většinou časem nedopadne dobře. Moc se mi líbilo jak autorka přistoupila k partnerskému vztahu a konec, ten byl prostě skvělý, to už byla taková třešnička na dortu. Zajímavá kniha s přesahem, která se skvěle čte a určitě, po dočtení, na ni budete ještě chvíli myslet. Je niterná, křehká, ale přesto z ní cítíte zvláštní vnitřní sílu. A tak se začtěte, jestli i v tomto případě bude platit to známé " nikdy neříkej nikdy" anebo to autorka vymyslí úplně jinak. A nakonec ještě obálka, ta se také moc povedla.