Kruh

Zatímco první díl vás ochromí zimou a odloučeností prostředí a spolu se zařízením pro nejtěžší zločince rozvíjí skoro hororový příběh, v této knize se příběh odvíjí pomaleji a skutečný motiv zločinu se ukáže opravdu až na konci. Také univerzitní prostředí je o poznání méně strašidelné, i když vražda je opravdu brutální. Servaz se vrací do míst, kde studoval a kde prožil první osudovou lásku a to vše komplikuje jeho vyšetřování. Navíc zde studuje jeho dcera, a tak se obává i o její bezpečnost. A my sledujeme motiv, který se vynořuje z minulosti. Napínavé, tajemné a francouzské. Doporučuji.

Po silném dojmu z Mrazu jsem se pustil i do pokračování série s Martinem Servazem – a Kruh rozhodně nezklamal. Děj se tentokrát točí kolem vraždy učitelky ve městě Marsac, kam se Servaz neochotně vrací, protože právě tam kdysi studoval. Zároveň se objevuje jméno Juliana Hirtmanna, známého z předchozího dílu – a čtenář tuší, že se opět něco temného blíží. Atmosféra je opět hustá a tísnivá, a Bernard Minier umí výborně budovat napětí postupně, bez laciných triků. Tentokrát se do vyšetřování ještě víc promítá Servazova minulost, což dává příběhu další rozměr. V Kruhu se také více zaměřujeme na mezilidské vztahy, vinu, morální dilemata, a opět nechybí silná psychologická rovina. Kniha mě bavila stejně jako Mráz – možná byla trochu rozvláčnější, ale celkově šlo o napínavé a inteligentní pokračování, které Servaze zasazuje do ještě osobnější roviny. Rozhodně doporučuji číst sérii v pořadí – a těším se, co dalšího autor nabídne ve třetím díle.