Knihu jsem četla ve štafetě, ale pořídím si ji domů. Je to druhý díl ze série Hřiště lásky. Autorka si mě získala jejím stylem psaní. Plynule přecházela z humoru do emočních scén. Místy jsem se tlemila jako puberťák abych na další straně měla v očích slzy. Její odvahy použít v knize dvojsmysly, které byly opravdu vtipné a nevyznělo to trapně, ale pobavilo, obdivuji. Už začátek knihy je emotivní a pak se po celou dobu střídá humor s emocemi. Riley i Jacka jsem si oblíbila. Ano, bolelo mě, co Riley udělala, asi jako všechny čtenářky, ale dovedla jsem to pochopit. Moc se mi líbilo, jak kniha pokračovala, chtělo to čas pro oba všechno vstřebat. Každý děláme chyby a napravit je může jen čas a odpuštění. Jack končí svou kariéru ragby hráče ze zdravotních důvodů a Riley má mladšího bráchu, který je nezodpovědný fracek. Oba tak mají problémů až až. Kór když se do příběhu zapojí bulvár, který když slavnou osobu kousne, tak ji hned tak z huby nepustí. A ukázka sounáležitosti hráčů v týmu, že jsou jako jedna velká milující rodina je také skvělé. Kniha si zaslouží plný počet hvězdiček a já už se moc těším až se začtu do třetího dílu.

Na Jackův příběh jsem se moc těšila byl mi sympatický hned v prvním díle... Trochu mám smíšené pocity, nebylo to špatné čtení asi to nebyl takový zážitek, jak Haka za lilii. Určitě se těším na další díl