Emily už není to malé dítě, které před několika lety přišlo do Novoluní, poté co osiřelo. Je z ní slečna a pomalu dospívá. Roste do krásy a umí se nosit s náležitou Murrayovskou hrdostí, a tak není divu, že nemá nouzi o nápadníky. Všichni její nejbližší přátelé, Ilsa, Perry i Teddy odcházejí studovat na střední školu do Shrewsbury a i Emily doufá, že ji tety nechají také studovat. Teta Alžběta má ale velmi přísnou podmínku - Emily musí nechat psaní, které nade vše miluje. Zvládne takový slib dodržet? Zároveň na prahu dospělosti dostává nabídku, která se neodmítá. Splní se Emily její sny? Pokud jste si Emily zamilovali už v prvním díle, ani teď nebudete zklamaní. Je vtipná, svou přímostí dokáže obzvlášť své tety velmi často úplně odzbrojit. Několikrát se dostane do řečí a do problémů, ani neví jak, což její přísné konzervativní tetičky nesou obzvlášť špatně. Líbí se mi, jak je často schválně provokuje, něco řekne a s cukajícími koutky čeká na jejich reakci. Zároveň se vyvíjí jejich vzájemný vztah, zpočátku si Emily připadala jako nevítaná povinnost, s postupujícími lety je vidět, že si ji tety zamilovaly, i když to obvykle nedávají příliš najevo. Poetický příběh je částečně vyprávěn er formou, v deníkových zápiscích pak přechází do ich formy.

Krásna kniha, krásne vydanie... Príbeh mi zalepil nedávne rany.