Ráda čtu Smilovy knihy, protože se vždycky dozvím něco nového a přitom se mohu spolehnout na to, že má všechny závěry dobře podložené nezpochybnitelnými fakty. Další předností je jeho střízlivé hodnocení jak situace současné, tak výhledů do budoucna, čímž se liší od mnohých populárních šiřitelů nerealistických vizí (většinou ekonomů) proklamujících nekonečný růst všeho, na co si člověk vzpomene. Bohužel smrtelnou ránu této knize zasadil překladatel. Jeho znalosti z oblasti přírodních věd, zemědělství a výživy jsou, velmi mírně řečeno, poněkud problematické a přitom právě dynamika změn v zemědělství a produkci potravin je jednou z hlavních kapitol knihy. Některé přeložené pasáže jsou natolik zavádějící a přímo matoucí, že úplně mění smysl textu nebo znemožňují jeho pochopení. Je těžko uvěřitelné, že si ve sporných případech překladatel neověřil správný český výraz ve slovníku nebo pomocí překladače a místo toho si vytvářel vlastní bizarní novotvary, nikdy předtím nevídané. Nakonec ani ten slovník nebyl zapotřebí - třeba správné české názvy výživových složek lze najít na obalech většiny prodávaných potravin. Stačilo zajít do samoobsluhy. Nesprávné překlady se netýkají jen výše zmíněných oblastí, ale i technických oborů, prostě reprodukční věrnost překladu je u této knihy ubohá. Nakonec už jsem jen obtížně vnímala vlastní text a hrozila se toho, jaký další nesmysl na mne vyskočí. Závěr je jasný - před koupí knihy si ji prolistovat, přečíst pár stránek nebo kapitolu a podívat se na jméno překladatele a nakladatelství.

Knihy s názvem Velké proměny, Jak svět doopravdy funguje, Čísla nelžou jsou jedna a ta stejná kniha. Čtete vlastě to samé dokola. Myslím, že kniha Jak se vyrábí dnešní svět taky zapadne do této skupinky. Ale to už zjišťovat opravdu nemusím. Třikrát to stačilo.