Území Afghánistánu nezná mír. Pořád se tam jenom válčilo. Je zvláštní, že neoplývá nerostným bohatstvím, snad jenom skutečností, že je největším producentem opia na světě. Pan Rožánek s citem popisuje roky působení našich vojáků. Oceňuji, že neupřednostňuje sám sebe, udržuje si odstup, i když nakonec je součástí celkového obrazu. Hodně se věnuje smyslu obdobných misí, který má několik úrovní. Náš svět je tak křehký.

Od koho jiného, než od reportéra ČT si doplnit informace o působení českých vojáků v Afghánistánu? Autor se v roli válečného zpravodaje do země vracel opakovaně v letech 2005 - 2014. Zachycuje i tragická úmrtí vojáků, z nichž mnozí se v Afghánistánu stali jeho přáteli. Přidává pohled jejich spolubojovníků i nejbližších. Syrový reportérský styl o syrové válce. "Přesto je v lidech jedna věc: každý z nás věří, že jeho smrt nepotká. Má-li se něco stát, mozek automaticky generuje, že se to přihodí někomu jinému - aniž bychom mu to jakkoli přáli."