Věnování

Kniha mě k přečtení zaujala moc pěknou obálkou,ale příběh Catriony mě bohužel neoslovil-spíš nudil.Toto je letos první kniha ,kterou jsem nedočetla.

Nejzajímavější byly asi poznatky o ptácích a popisy přírody, okolí... Ale celkově příběh velmi rychle z mojí paměti vymizel. Děj se vlekl, hlavní postava mi nebyla vůbec sympatická. Někdy dost takové křečovité. Škoda. Plakala i pro tu malou holku, jejíž osud se v jediné vteřině tak krutě změnil, protože čas není něco, co můžete zadržet, a jeho význam pochopíme, až když všechen uplyne. ... protože na světě prý je vše nějak propojené. Jako ta voda, která putuje po celé zeměkouli jako nekonečný cyklus života a smrti a nutí vás uvědomit si, jak je jeden lidský život bezvýznamný. Jak snadno se ze života stane zvyk, když se člověk na nic neptá a přestane se rozhlížet. A pak se jednoho dne probudí a zjistí, že žije v jakémsi polospánku, protože se schovával před vším, co přináší změnu a skutečný život. Bez ohledu na to, kolik trápení a bolesti prožijeme, vždy je tu něco nebo někdo, kdo nám vrátí naději.