Pre Emily

Nejzajímavější byly asi poznatky o ptácích a popisy přírody, okolí... Ale celkově příběh velmi rychle z mojí paměti vymizel. Děj se vlekl, hlavní postava mi nebyla vůbec sympatická. Někdy dost takové křečovité. Škoda. Plakala i pro tu malou holku, jejíž osud se v jediné vteřině tak krutě změnil, protože čas není něco, co můžete zadržet, a jeho význam pochopíme, až když všechen uplyne. ... protože na světě prý je vše nějak propojené. Jako ta voda, která putuje po celé zeměkouli jako nekonečný cyklus života a smrti a nutí vás uvědomit si, jak je jeden lidský život bezvýznamný. Jak snadno se ze života stane zvyk, když se člověk na nic neptá a přestane se rozhlížet. A pak se jednoho dne probudí a zjistí, že žije v jakémsi polospánku, protože se schovával před vším, co přináší změnu a skutečný život. Bez ohledu na to, kolik trápení a bolesti prožijeme, vždy je tu něco nebo někdo, kdo nám vrátí naději.

I have this thing with obálky... A ďalšia kniha, ktorú som čítala len kvôli nej. A kým pri Rozvode od M. Herngren to bola trefa, tak o tejto vám poviem rovno, aby ste ju ani nečítali. (a hej, cením prácu každého, kto sa na knihe a preklade podieľal, ale keď je zlé samotné písanie, tak tomu nepomôže nič, možno jedine pekná obálka). #sorrynotsorry Príbeh je o Emily (nie, nie z Paríža), ktorú v detstve poznačí ťažká nehoda a ona sa pred svetom ukrýva u svojej starej mamy, ktorá je mimochodom úspešná autorka detských kníh, ktoré jej vnučka Emily zas úspešne ilustruje. Ibaže, stará mama Emily opúšťa a necháva za sebou akúsi hru na hľadanie pokladov, aby Emily konečne po rokoch našla samu seba. Nedotiahnuté popisy, vhodenie čitateľa do deja bez vysvetlenia súvislostí. Ak ste priemerne inteligentný človek, tak si tie súvislosti dáte dokopy aj samy, ale chcem k tomu motiváciu, a tu sme žiadnu nedostali. Nemastné aj neslané, motívy konštruované okato, umelo, len aby to sedelo k pointe diela. Žiadna komplexnosť ani rafinovanosť. Škoda, možnosti postáv sľubovali mnoho...