Příběh jedné ženy, která byla donucena žít jako sexuální otrokyně za druhé světové války. Silný příběh, krásná grafika.

„Co jsem na světě, nikdy se mi nežilo dobře.“ Temné a pochmurné svědectví o druhé světové válce, odehrávající se v Asii. Kim Kumsuk přitom nezobrazuje žádné explicitní scény plné násilí či vulgarit, vyvolávající senzaci. Pouze mapuje výpověď stařičké dámy, která své dopívání strávila jako nedobrovolná sexuální otrokyně japonských vojáků. Přičemž čtenář si všechnu tu hrůzu uvědomuje takřka mimoděk, kdy si postupně z různých náznaků dává dohromady neutěšený obrázek života chudých venkovanů, jejichž lidskost byla zašlapána do země a ve finále se na ně ještě plivlo. To celé pak dokresluje podmanivé výtvarné zpracování, plné rozmáchlých a jednoduchých tahů. Není to příjemné čtení, přesto je neuvěřitelně strhující i informačně zajímavé. Ne pro válečné zběsilosti, ale pro kontext historických souvislostí, jež nás léta míjely. Jedna z těch knih, která mě pro svůj zneklidňující obsah bude dost možná strašit ve snech. Paradoxně ne díky autorčině fantazii, ale vinou neuvěřitelně smutných faktů.