Hezká a půvabná jednohubka, která vás pohladí po duši. Velmi mi kniha připomínala film Amélie z Montmartru. Všechno, co se odehrávalo v příběhu mi přišlo druhořadé, důležitá byla myšlenka a pocit při čtení. Pro mě to byla relaxační masáž na pár minut. Asi už za pár týdnů nebudu vědět, co jsem to vlastně četla, ale ten uklidňující pocit si budu pamatovat. Asi to není kniha pro každého. To, co jsem od knihy čekala, jsem také dostala. Doporučuji!

Tak tady jsem mimořádně šlápla vedle. Kniha, která nemá ani 200 stran, ubíhá neuvěřitelně pomalu. Hlavní hrdinka nemastná neslaná, stejně jako ostatní postavy. Nudné monology (ANO, OPRAVDU MONOLOGY) se nekonečně táhly. Autorka nevyužila potenciál, ale měla dobře našlápnuto. Téma lásky ke knihám ála Stín větru, motiv knihotoče zaujmou, proto dávám aspoň tu hvězdičku. Také kompozičně byla kniha místy matoucí, hlavně co se dialogů týče. Navíc er-forma příběhu už vůbec nepomohla. Čtenář si nemůže ani oblíbit ani znechutit postavy, protože na to není prostor, tam to autorka fakt zabila! :( Škoda, sama jsem milovnicí knih (taky čuchám ke knížkám :D) ale vůbec to nebylo cítit z autorčiny strany, i když o tom píše.