Mendelův trpaslík

Krásná kniha mého oblíbeného autora plná informací z oblasti genetiky , navíc odehrávající se z velké části v Brně, místě působení Gregora J.Mendela, zakladatele genetiky.

Co se vám vybaví, řekne-li se genetika? Mně DNA, šroubovice a pak taky Mendel a jeho experimentování s křížením fazolí (nebo to byl hrách?). Kniha Simona Mawera Mendelův trpaslík potvrzuje, že mé asociace nejsou tak úplně vedle. Britský spisovatel Simon Mawer má obdivuhodný čich na česká, přesněji řečeno brněnská téma, jejichž význam je však bez nadsázky světový. V knize Skleněný pokoj představil čtenářům vilu Tugendhat a osudy jejích někdejších obyvatel. Život brněnského Gregora Mendela je pak jednou z dějových linií Mendelova trpaslíka. V knize se proplétají dvě příběhové roviny. Vypravěčem první z nich je vědec Benedict Lambert. Řekněme to bez obalu: on je tím trpaslíkem, s ním si krutě zahrálo štěstí, které je jeho slovy „jen pseudonym, pod kterým se skrývá despotická náhoda“ . Je totiž stižen závažnou genetickou poruchou, která ho nechala vyrůst jen do výšky 128 centimetrů. Nic mu však neubrala na břitkém intelektu a – nechoďme ani tady kolem horké kaše – na sexuální touze. Druhou rovinu pak tvoří osudy již zmíněného Gregora Mendela, kněze, řeholníka, opata, který s nezměrným dlouholetým úsilím odhaloval taje dědičnosti. Benedict Lambert je činný v oblasti genetického výzkumu a není se mu co divit, že hodlá přijít na kloub právě tomu, co způsobilo jeho celoživotní handicap. Zajímá ho také lidská i odborná stránka života Gregora Mendela. Tím se obě zmíněné roviny příběhu propojují. Mám-li shrnout Lambertovy osudy jednou větou, tak nejspíš „zoufalí lidé dělají zoufalé věci“. Mendlova část je – opět ve zkratce vyjádřeno – důkazem toho, že velcí objevitelé zůstávají ve své době nejednou nepochopeni. Mawer píše nanejvýš poutavě. Není po mém soudu nutné, aby čtenář měl ambici porozumět různým termínům a poznámkám z genetiky, které jsou zejména v Lambertově části příběhu po celé knize roztroušeny. Nejde o učebnici genetiky, ale o dva velké nešťastné lidské příběhy. Autor této recenze nesmí a nechce čtenářům prozradit nic podstatného z příběhu či – lépe řečeno - příběhů této knihy. Nezbývá mu tedy než vyzdvihnout překvapivý a nanejvýš dramatický závěr knihy. Z angličtiny přeložil Lukáš Novák a k jeho překladu nelze mít žádné kritické výhrady. Kniha, vydaná nakladatelství Kniha Zlín v edici Fleet, je kvalitně typograficky vypravena (Lucie Mrázová). Krátce a dobře, doporučuji Vaší pozornosti a bez váhání oceňuji pěti hvězdičkami.