Čtvrtý jezdec Apokalypsy

Příběh lásky, zrady a nenávisti přímo apokalyptických rozměrů. Mrtvých jak u Shakespeara ☺. Tři čtvrtiny knihy jsem prskala, že je tam těch vodítek na mě až moc. V závěru jsem se už chystala, že se omluvím, jenže ve finále se autorka už vážně odvázala. Byla to docela divočina. Má ovšem u mě extra hvězdičku za to, že ubalancovala nabízející se happyend. Navíc mi postupně zabíjela všechny podezřelé, takže si udržela můj zájem. Na pachatele jsem přišla až když už skoro nikdo jiný nezbýval, protože to, co k němu ukazovalo hned od začátku, jsem přehlédla. Na rozdíl od románové Kateřiny, mě by asi profesorka latiny nepochválila. Takže co s tím? Bila bych hlavou o zem přede všemi píšícími historiky, protože miluju historické příběhy a když je navíc píše někdo, kdo o tom hodně ví, má můj zájem, obdiv a podporu. Takže knihu doporučím asi spíš dámám, které mají rády romantiku ( včetně těch vražd) a inklinují k červené knihovně. Já bych tuto nazvala spíš růžovou. A vůbec mi to nevadilo.

Kravina s pěknou obálkou. Něco tak naivního a nepravděpodobného jsem už dlouho nečetl. Pokud uvažujete, že si román přečtete, tak v tomto komentáři už nepokračujte. Vrcholem bylo, když hlavní hrdinka o něco omylem zavadila a padouch skončil v propadle. Legrační, nebo spíš smutné je, že by tahle krimi mohla mít pokračování.