Tajná kniha

Když kniha vyšla, minul jsem jí díky tomu víru, který autorka krásně popsala v Panoptiku českém. Nějak jsem tehdy usoudil, že vše podstatné vím, respektive to podstatné se řešilo v mediálním jakoby hodnocení knihy. Dostal jsem se k ní tedy 15 let poté a je to vlastně dobře, číst jí s tímhle odstupem. Za mě je výborná. Autorka dokonale popsala fungování mediálních elit (Výkvětu) naší společnosti. Také osobnost V. Havla. Díky šílení Výkvětu a slabošství V. Havla víme, že to skutečně byl on a nebyla to fikce. Za kterou to ale mohlo být klidně vydáváno, kdyby právě V. Havel svým prohlášením autenticitu vlastně nepotvrdil. Výborná je charakteristika jednotlivých postav. A vnitřní prožitky hlavní hrdinky. A také fungování lidí: krásně vidět, když se Největšího spisovatele ptá, zda má knihu vydat. Že to je o milence. (Jasně, vydej to!) Že má vztah se známou osobností. (No jasně, proč ne, máš takovou povinnost, nikoho nemusíš chránit.) Je to V. Havel. (No, to uvaž.) Po poradě doma a s půlkou Výkvětu: nesmíš, musíš ho chránit, milenka nesmí mluvit. :-D Téhož se pak dočkala od největších feministek a feministů. Je to vynikající sonda do fungování lidí a společnosti.

Četla jsem jí v době vydání nepřišlo mi tam nic nevěrohodné