O tom, co Pelc nikdy nezažil, i když bylo hůř aneb jak česká mánička svět dobývala pochopitelně on the road. Děj knihy zavádí čtenáře prostřednictvím přímočarého až naivního vyprávění autorova na počátek devadesátých let, kdy se tento se svými přáteli vydal na ,,dobrodružnou“ cestu západní Evropou, aby si splnili své dětské sny. Zpočátku nevinné potulování dosud neznámým světem se časem změnilo v cestu iniciační, která je postupně zavedla do světů netušených, na pokraj většinové společnosti mezi bezdomovce, žebráky, punkery a hip-pies, kteří žili v polorozbořených páchnoucích squatech, kde se holdovalo různým drogám, následkem čehož se čas a prostor začaly jevit poněkud odlišnými, než jak je do té doby znali. Základnou se jim stala hlavně Neapol, kde se takto zdržovaly desítky Čechů. Autor se pak ještě sám vydal na půlroční cestu Asií, která měla až magický nádech a zásadně ovlivnila jeho náhled na život.