Faktor Churchill

Boris Johnson vynáší Churchilla samou chválou do nebe a málem ho navléká i do obleku Supermana. Když je ale potřeba, popisuje ho i v největších prohrách a pochybeních. A nešetří ho. Tak myslím, že to s tou platonickou láskou až tak žhavé nebude. Události popisované autorem nejsou řazeny zcela chronologicky, zato jsou bohatě komentovány, občas oplývají humorem, světáckým pohledem a hlavně a především, poskytují důležité informace. Ačkoliv jsem prostý laik a osobnost Churchilla, kterou jsem dříve vnímal jen okrajově, mohu nyní dík Johnsonovi dodat, že mi ho kniha spolehlivě popsala a přiblížila. Takže za mně převážná spokojenost. Nakonec, zatvrzelý buldok který zmobilizoval angličtinu a uháněl Hitlera k šílenství, si uznání jistě zaslouží.

Óda na Churchilla. To je zřejmé z prvních a mnoha dalších Johnsonových řádků. Píše o člověku, který je v jeho očích velkým Britem, respektive tím největším Britem, jaký ve 20. st. žil (pakliže ne největším člověkem na světě). To nejednoho možná odradí od dalšího čtení. Vždyť tohle nemůže být objektivní zachycení životopisu kohokoli. Když si ale přečtu životopis Borise Johnsona pochopím, proč právě on je takovým fanouškem Churchilla mladšího a autorem tohoto životopisu. V sepsaném životopise je ale Johnson, zdá se, k Churchillovi spravedlivý, tedy uznalý i kritický. A je nabíledni, že Churchilla je třeba si vážit za řadu jeho činů a rozhodnutí bez ohledu na osobní sympatie či antipatie. Jak Johnson připomíná, krom svých nesporných zásluh v boji s nacistickým Německem, W. Churchill se vyznačoval i řadou osobnostních nepěkností (podobně jako konzervativec Johnson, o generace mladší stranický soukmenovec). Od okázalé nekonvenčnosti, stranické neloajálnosti, oportunismu a touhy po "potlesku" po elitářství. Stranou nezůstaly ani Churchillovy nesouhlasné postoje např. k samostatnosti Indie či jeho, z dnešního pohledu, rasistické postoje k Arabům i Židům. Kritiku Churchillovy osobnosti ovšem málokdy Johnson pronáší za svou osobu. Spíše cituje ty, co jej kritizují. Pokud sám zmíní nějaké Churchillovy nedostatky, vzápětí je takřka ospravedlňuje a vyzvedává jako projevy lidskosti či projevy poplatné své době a okolí. Do kontrastu pak staví, poměrně nevybíravě, neschopnosti a vady samotných kritiků a dokonce i Hitlera. Zajímavý pro mne byl, mezi jinými, Johnsonův rozbor a pohled na Balfourovu deklaraci. Na každý pád Johnson sepsal velmi čtivý, informačně nabitý a velmi osobní a osobitý portrét Winstona Churchilla, člověka a neúnavného bojovníka za britské impérium, který bezpochyby právem získal řadu vojenských ocenění a rovněž i Nobelovu cenu za literaturu.