Ve svém druhém komentáři bych rád doplnil své hodnocení autora. Řekl bych, že v Johnsonově obdivu k Churchillovi je znát i jeho postup v politice. Nesporně mu napodobování pomohlo, ale jak známo nápodoba není originál a jako obvykle sahala maximálně někam nejvýš po kolena.

Počtem hvězd nehodnotím osobu Winstona Churchilla, ten by si jich jistě zasloužil mnohem víc než pět, ale dojem z knihy. Johnson popisuje Churchillův život komplexně, prakticky od peřinky až ke sklonku života, ale je zaměřený hlavně - logicky - na období vojenské a politické. Osobní stránka Churchillova života tvoří spíše úsměvně podanou kapitolu. Netušil jsem, že byl Churchill v britské politice takhle dlouhou dobu, a že poměrně významným způsobem zasahoval už do plánů a taktik v rámci první světové války. Nevím, jestli mu Johnson při připisování zásluh za vynález tanků trochu nepřidává, ale to nic nemění na tom, že Churchill byl po všech stránkách obdivuhodná osobnost, balancující často - nebo vlastně stále - na hraně možného a přijatelného. Do mého hodnocení se promítá určitá nekritičnost, se kterou Johnson Churchilla hodnotí. Chápu, že ho obdivuje, ale od biografie bych očekával trochu větší objektivitu a ne to, že v zásadě jediné negativum, které Johnson na Churchillovi a jeho činech shledává, je nepodařená operace v bitvě o Gallipoli. S trochou většího kritického odstupu bych hodnotil jednoznačně plným počtem, protože je to kniha poutavě psaná a pro mě jako člověka, který měl o Churchillovi vlastně spíše povšechné znalosti, informačně nabitá.