Kameny a hvězdy

Václava Cílka mám tím raději, čím více ho čtu. Zřetelně z jeho knih cítím svobodu, opravdovost a upřímnost. To jsou dneska vzácné květinky, nemyslete si. Ačkoliv mne osobně menhiry a kameny obecně nijak zvlášť nezajímají, Cílek o nich dokáže vyprávět se sobě vlastní poetickou věcností. Autor se v knize zabývá menhiry na českém území, především Kounovskými řadami, ale podíváme se také do francouzského Carnaku, Súdánu nebo do Svaté země. „Myslím si, že stará místa rozechvívají ty části duše, o kterých bychom ani nevěděli. Přístup do předkřesťanských poloh neznamená jen nějakou krutost přírody a barbarství válčících kmenů, ale také kontakt s živým reálným světem, se zemí a vesmírem. Tento kontakt jsme nahradili filmy, jako je Hobit nebo Hvězdné války, ale to jsou jen velmi vzdálené připomínky živého vztahu ke světu, ve kterém se nejednalo o vítězství nad temným pánem, ale o to aby dítě nezemřelo hladem, a aby bylo na sůl. Být v kontaktu s pravěkem znamená větší úplnost duše. Součástí této obohacující citlivosti je romantický přístup ke světu. Romance bývaly milostné a hrdinské příběhy psané románským jazykem. Byly nepraktické a hrdinové někdy hynuli na přemíru citů, ale přesto romantický vztah k lidem, přírodě a minulosti je způsob, jak žít plný život. Na úspěch v bance vám stačí něco jako počítač v hlavě. Mentální kalkulačku zapnete na plný výkon a ve jménu úspěchu odpojíte všechny hluboké emoce.“

Václav Cílek Kniha, téma knihy, tak jako všechny práce tohoto autora mne velice zaujaly. Některé části knihy jsou poněkud technického a teoretického rázu, a proto jsou pro laického čtenáře poněkud obtížné, a tak bývají často přeskakovány. Možná by bylo dobré knihu, fakta a myšlenky v ní uvedené zpracovat zvlášť, ještě jiným pro čtenáře přístupnějším způsobem. Z hlediska srozumitelnosti a čtivosti pro průměrného čtenáře dávám 50% = cca 2 x *.