1177 př. Kr. Zhroucení civilizace a invaze mořských národů

Je to víc zhroucení než invaze v podnadpisu. O Mořských národech jsem už slyšel, ale většina textu se věnuje příčinám pádu vyspělých civilizací na konci pozdní doby bronzové. Je to fascinující téma. Autor má zajímavý talent udělat z toho nudné téma. Asi to očekává mnohem větší znalosti než mám. Nejde ani tak o historii jako archeologii a rekonstrukci historie na základě archeologických vykopávek. Už dávno mě napadlo, kam se poděli Chetité? Jak se stalo, že zmizela říše Mitanni? Proč tehdy všichni psali akkadsky? Byla to globální civilizace v našem kulturním okruhu zhruba od 15. do 12. stol. př. Kr. Je to vyloženě pro zájemce o tohle téma. Kdo moc nezná historii starověku od 18. do 12. stol. př. Kr., měl by nejdřív zkusit něco jiného. Ideálně nového založeného na dnešních vykopávkách. To je i má chyba. O samotných mořských národech tady toho moc není. Autor udává archeologické nálezy o zemětřesení, megasuchu, hladomoru a následném rozpadu globalistických struktur. Říše Chetitů a Mitanni mizí z dějin. A jak to všechno víme? Máme totiž k dispozici tisíce hliněných tabulek, takže z některých lokalit máme bohatou korespondenci. Autor se vrací zhruba 300 let zpět, ale vznik doby železné tady není. To je ohromná škoda. Tahle vím, jak to začalo, ale vůbec nevím, jak to skončilo. Nebo to byl záměr, aby si čtenář koupil jeho druhou knihu? Zdá se mi to průměrné, ale jsou tady důležité informace. Třeba se řeší hebrejská bible. Ta nemá žádnou historickou věrohodnost. Je to mýtus. O dobývání Kanaánu nejsou žádné důkazy. Nebo se to muselo odehrát v úplně jiné době. Egyptská chronologie a současná archeologie to nepotvrzuje. Opakovaně narážím na lidi, kteří považují hebrejskou bibli za historický zdroj. Odchod z Egypta? Putování pouští? Zapomeňte... Ty nejhorší věci ze Starého zákona se nejspíš nikdy nestaly... K pádu komplexní společnosti vedlo víc souběžných katastrof. Opatrný závěr "je to složité", nepotěší. K tomu by naučné knihy neměly sklouzávat. Pokud je čtenář laik, tak mu tenhle přístup nepomůže. Takže nakonec jen 80%

Kniha nastiňuje vývoj blízko-východních civilizací a jejich vztahů během 15.-12. stol. př. n. l., přičemž právě během 12. stol. př. n. l., tzn. na konci doby bronzové, došlo k doloženému rozvratu či úpadku tehdejších kultur a společenstev obývajících zmíněné oblasti. Jako nosný pilíř této publikace je v této publikaci, logicky vzhledem k množství archeologických dokladů i všeobecnější známosti, vybrána civilizace starověkého faraonského Egypta, jehož vlivy pronikaly i do zmíněného blízkého východu, regionu obývaného a ovládaného zpravidla méně známými, nikoliv však méně významnými královstvími jako např. Mitanni, Ugarit, Chetitským, Asyrským, Babylonským či sousední Mykénskou kulturou ovládající území dnešího Řecka či Kypru. Kladem i záporem souběžně je u této publikace proměnlivá dynamika a "příběhovost" textu. Určitým nedostatkem je níže uvedená všeobecnost, resp. generalizace na základě převažujícím dokladům staroegypstké provience, což lze k obecně nižšímu množtsví dochovaných dokladů z jiných oblastí pochopit. Menším nedostatkem je občasný doslovný překlad textu. Pro samotné pochopení dílčích části knihy je dobré znát alespoň základy politických dějin tzv. Nové říše starověkého Egypta, či před otevřením této knihy nahlédnout do publikací či článků představujících čtenářům kapitoly z dějin ostatních ze zmíněných říší pozdní doby bronzové a začátků doby železné. Včetně případně nově získáných znalostí a informací může kniha nabídnout čtenáři i relativně pestrou škálu zdrojů z nichž tato syntéza vznikla. Celkové hodnocení 3,75 z 5.