...a vyberte si

Některé povídky jsou lepší, jiné horší, něco jsem už četl, něco ne, ale jisté je, že si určitě vyberete.

Od Pelce jsem dosud četl jen jeho snad už kultovní „… a bude hůř“ (v patnácti vám tahle kniha prostě sedne) a dodnes je to jedna z mých nejoblíbenějších knih. A pak půlku pokračování té knihy (vadný výtisk, chybělo v ní pár desítek stran, tak jsem to vzdal). No a tak jsem si říkal, že bych mohl zjistit, jak je na tom s povídkami. A jako jo. To si takhle čtete místy úsměvné, místy smutné, místy drsné převážně (post)emigrantské povídky a najednou jeb ho, uprostřed knihy brutální horrorový nářez. Ač bych patrně nebyl tradičním Pelcovým hrdinou a k náplním jeho příběhů mám daleko, baví mě jeho syrová ryzost, kousavost a krutá realističnost zabíhající až ad absurdum.