... a bude hůř

Setkání s knihou bylo pro mě jako srážka s lokomotivou... Strhující, psané autetickým jazykem, neučesané a drsně přímočaré.

Román rozdělený do tří knih, ve kterém sledujeme život Olina, který se v sedmdesátých letech není schopen zapojit do tehdejšího způsobu života, nevidí smysl ve studiu, práci a v "běžném" socialistickém životu tehdejších občanů. Jediné co ho baví je žít ve společnosti stejných lidí jako je on, jen sedět v hospodě a dělat co je baví. Ovšem komunisté a jejich represivní složky tomu nejsou nakloněni a dělají vše proto, aby tyto "napravili" . A dochází k tragickým událostem .... Olin si uvědomuje svůj způsob života, má občas tu touhu po změně a ovšem stejně vždy najde útěchu v alkoholu. Musím říct, že jsem byl obrovsky překvapen tímto románem a naprosto nadšen. Tato kniha je syrovým popisem života mániček a jejich rebelií proti režimu, kdy nutno říct, že by se chovali stejně za jakéhokoliv režimu. Oline já nikdy nepochopím lidi, který tancujou, víš o kolik času se okradou? Místo toho aby chlastali?