Barbora Javorková
Hana Whitton je znalkyní anglické literatury i reálií, čehož mistrně využívá v tomto románu. Při psaní čerpala ze známých pramenů a také se inspirovala svými návštěvami na místech, kde Brontëovi žili. Přestože nepřináší nic, co bychom o rodině Brontëových nevěděli z učebnic a encyklopedií, dokázala příběhu vdechnout punc autentičnosti. Osudy rodiny rozvíjí s patřičným respektem a zbytečně nefabuluje. Děj je vyprávěn v er-formě, chronologicky. Této knize není co vytknout. Je sice napsána českou autorkou, ale má anglického ducha, půvab starých časů a tzv. genius loci, česky řečeno duch místa. Hana Whitton je nejen mistryně pera, vládne také skvělou češtinou, takže čtení jejich knih je zároveň pastvou pro duši.
