Zvěsti ze světa po žití

Musím ocenit především jazykové zpracování a hutnou atmosféru díla. V knize se toho tolik zase až tak neděje, ale přesto je to zpracované tak, že vás vyprávění nutí otáček stránku za stránkou. Předchozí autorovy knihy jsem nečetla, tudíž pro mě postava Libora byla zcela nová, bravurně vykreslené charaktery postav. Velmi zdařilý psychologický román, líbilo se, doporučuji.

Už název knihy a její obálka se postaraly o to, abych četbu začínal jaksepatří naladěný na myšlenkově hutnou „temnotku“, která rozehraje i nějakou tu nostalgickou strunu. A co jsem čekal, to jsem pak i dostal. Musím proto ocenit práci pana T.Cikána jako autora obálky, kterému se skutečně bravurně podařilo vystihnout náladu textu. V podstatě jsem ještě před prvním odstavcem vycítil atmosféru, která se pak skutečně táhla naskrze celým příběhem. A že je to příběh, který stojí za rozbor… Skrze líčení osudů třech protichůdných povah (a třech osobitých hříšníků, jak nám je představí autor už v předmluvě) se postupně dostáváme k jádru pudla. Jde se opravdu až na dřeň, což může působit místy skoro vyčerpávajícím dojmem, ale sloh je po celou dobu tak formální, decentní a nenávodný, že je vždycky prostor se „nadechnout“. Některé málem neslučitelné přístupy, které jindy těžko drží pohromadě v rámci jednoho díla, se podařilo namíchat v perfektně vyvážený koktejl, který navzdory nepředvídatelnému vývoji děje drží naprosto konsistentní styl. Mnohovrstvý symbolismus se tu pojí s příběhovým realismem, všudypřítomné „filosofování“ se syrovým prostředím lesnického života, melancholická poetika s odosobnělou popisností. Vlastně v míchání protikladů vůbec vnímám hlavní přednosti tohoto románu, kterým mi Maršálek opět oživil uvadající zájem o soudobou českou literaturu.