Ztracená země

Kniha se podrobně zabývá historií Ruska po rozpadu SSSR. Autor docela detailně rozebírá rok za rokem události a osoby, které ovlivňovaly život všech Rusů. Jedná se o hodně objektivní pohled na Rusko a jeho roli ve světě, ambice jeho vůdců a motivy jejich činů. Škoda jen, že autor popis víceméně ukončil v roce 2014 a zbytek už je pak více než stručný. Že by to ještě nestihl více analyzovat, jako ty roky předtím? Je potřeba větší odstup? Kniha je psaná velice čtivým stylem, chvílemi jsem měl dojem, že čtu román a ne knihu o politice a politicích Ruska. Knihu by si měl přečíst ten, kdo nadšeně tleská každé protiruské sankci a akci, ale i ten, kdo už se znechuceně dívá na mediální masáž našich a evropských médií tzv. "hlavní proudu". Je v ní popsáno to, proč Rusko jedná tak, jak to vidíme dnes i ty roky zpátky. Za mě kniha poučná, zajímavá a čtivá. Takže 5*.

História Ruskej federácie po rozpade Sovietskeho zväzu, s tendenciou o zohľadnenie ruského naratívu opisovaných udalostí. A to bez toho, aby bolo za svoje prešľapy nekriticky ospravedlňované, pretože, ako v úvode upozorňuje autor: "Porozumět Rusku však neznamená schvalovat jeho kroky a už vůbec ne je podporovat." Scherf sa pritom nestránil poukázať aj na početné chyby, ktoré v ekonomickej (Sachsova "šoková terapia") a politickej (naivný či povýšenecký prístup, často zosobnený samotným prezidentom USA) sfére napáchali elity Západu. V konečnom dôsledku tak aj oni prispeli k sformovaniu "vertikály moci" na čele s Putinom, ktorá sa po skonsolidovaní proti Západu obrátila. Pri letmom pohľade do histórie však aktuálne agresívne správanie Ruska nemôže byť prekvapením: "Revizionistické a expanzivní Rusko nebylo ničím novým. Pět století imperiální historie, sedm desetiletí ideologické války a čtyřicet let snahy o vojenskou dominanci nad světem z Ruska vytvořily zemi, pro niž je agresivní zahraniční politika normou, nikoliv deviací. Nebyla dílem Putina ani jeho režimu. Její kořeny sahají dále do minulosti a hlouběji do podstaty ruské státnosti i ruského národa. Putinův režim dal průchod preferencím a nárokům, které prostupují ruskou elitou i společností." V konečnom dôsledku tak vychádzajú pôvodné predstavy o možnosti exportu liberálnej demokracie do Ruska a jeho ukotvenie v európskom civilizačnom priestore ako naivne optimistické: "Rusko nikdy nedokázalo vytvořit, udržet a rozvíjet kapitalistickou demokracii západního střihu. Všechny dosavadní moderní ruské režimy přímo ohrožovaly západní modely správy státu a s nimi související hodnoty. Bolševické Rusko instrumentalizovalo politický teror a exportovalo nesvobodu. V Jelcinově hroutícím se státě vzkvétal organizovaný zločin, zatímco armáda válčila s vlastními obyvateli. Putinovo Rusko postavilo svou vlastní identitu na opozici vůči dominanci Spojených států s jejich údajnou politickou arogancí a dekadentními hodnotami. Rusko samo se těchto ambic nevzdá. Je proto pro USA a pro kolektivní Západ ztracenou zemí." V rámci žánru za mňa knihu roka 2024. Svojou kvalitou, postavenou na citáciách početných verejne prístupných zdrojov, ma Filip Scherf, v pozitívnom zmysle, prekvapil. Obzvlášť s ohľadom na to, že ide o jeho autorskú prvotinu.