Zmizelá Vltava

Toto je knížka za odměnu! Četla jsem po kouskách, obvykle v neděli nebo ve svátek při čaji. Knížka nadupaná fakty, s nádhernou grafickou úpravou (už jen obálka vydání z roku 2024 mě dostala) o řece s velkým "ř" a lidech kolem ní. Tu oblast znám jen velmi málo, mnohá místa jsou totiž i dnes dopravně špatně dostupná, mám na mysli vlakem nebo autobusem. I dnes, kdy stará řeka zmizela, území láká dobrodruhy i náhodné turisty, a co teprve tenkrát... děkuji panu Čákovi za možnost poznat starou Vltavu alespoň prostřednictvím jeho úžasné knihy! Kdoví, možná, že tam, na věčnosti, kam v požehnaném věku odešel, se s řekou svého mládí opět setkal...

Z počátku jsem byl poněkud zmatený, protože jsem nevěděl, že kniha vyšla poprvé v roce 1996. Překvapilo mě tak tvrzení, že vltavská kaskáda zabránila ničivým povodním. Toto je osvětleno až v samém závěru knihy v dovětku, možná by ale mělo být naopak na začátku knihy. Jinak je ale kniha opravdu krásná a jako vodák lituji, že jsem neměl možnost poznat "starou řeku". Byl by to určitě úžasný zážitek. K tomu dodám jen úryvek popisující pověst z oblasti Svatojánských proudů: "Ďábel se rozhodl, že zatarasí tok Vltavy, aby potopil sídla lidí na jejích březích. Za noci letěl s obrovským balvanem v rukou do říční soutěsky, kam chtěl skalinu svrhnout. Dílo však nestačil provést. V blízké vsi zakokrhal kohout, a to je vždy znamení, že je ďábelským rejdům konec. Svržená skála spadla místo do řeky na její břeh a rozstříštila se na kusy." Když se na střední Povltaví přijedete podívat teď, zjistíte, že se mu to nakonec povedlo.