Zloděj hvězdného prachu

Prach a broky, jemnostpane! Mám ráda orientální poetiku pohádek tisíce a jedné noci. Mám ráda fantastické příběhy pro dospělé. Líbí se mi komplikované charaktery a složité vztahy mezi postavami. Ocením zvláštní, neotřelý svět. Z těchto důvodů by mohla být kniha Zloděj hvězdného prachu skvělou volbou. Ale zjevně ji vzdám na sedmdesáté stránce. Protože (cit.): "Dahlia spustila ruku s dýmkou do klína a vydechla do vzduchu oblak dýmu z vodní dýmky." UÁÁÁÁÁ!!! A rozhodně se nejedná o ojedinělou perlu, vlastně úplně naopak. Podobné katastrofy na čtenáře bafnou prakticky v každé větě. Vydavatel Euromedia Group, edice Laser. Olbřímí, bohaté nakladatelství. Odfláknutý překlad (některé věty naprosto postrádaly smysl), nulové redakce a korektury. A podle mého ani originál nemohl stát za mnoho. Soudím dle totálních nelogičností světa (nesmrtelní džinové ovládající magii, schopní měnit podobu či chrlit oheň, jsou hromadně vražděni obyčejnými lidmi; jejich stříbrná krev je univerzálním lékem, ale zabijáci ji nechají volně vytéct do písku, místo aby s ní obchodovali a řádně zbohatli; princ Omar je falešný a proradný intrikán, ovšem zčistajasna je označen za přímého a čestného člověka atp.). (Mimochodem text musel projít nějakými redakčními úpravami už v Novém Yorku, nebo ne?) A to jsem na deseti procentech textu. Lepší to nebude, nehodlám se trápit, knihu vracím do knihovny a radím - rozhodně NEKUPOVAT!. A teď pointa: Takový skvost stojí za to, aby za něj nakladatel utratil peníze za autorská práva, překlad, tisk, distribuci, reklamu. Stejným dechem zamítne rukopis českého autora, který si v marné snaze prorazit dává, když už nic jiného, zatraceného majzla, aby se slova v textu moc neopakovala, o frázích či informacích ani nemluvě. Ale to už vem čert. Nejhorší na tom je, že prostě nemám co číst. Míněno něco pořádného, kvalitního, chytrého a hezky napsaného. Amen.