Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu
92%
(78 Hodnocení)
Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz
Populární hodnocení
6.2.2023
8
Ne nadarmo je HPO nazývána rakovinou duše. Některý příběhy, který jsou zde odvyprávěny nedopadnou. Oč hůře, protože se jedná o děti, za který už mluví ti, co po nich zůstali. Většinou mámy. Ti co s touto diagnózou bojují dál, žijí život na horské dráze. Nahoru, dolů, většinou tedy v té druhé variantě. Sebepoškozování, těžký deprese, prudký změny nálad a bohužel častý sklony k sebevraždě. Smutný, hodně...
Ne nadarmo je HPO nazývána rakovinou duše. Některý příběhy, který jsou zde odvyprávěny nedopadnou. Oč hůře, protože se jedná o děti, za který už mluví ti, co po nich...
Ne nadarmo je HPO nazývána rakovinou duše. Některý příběhy, který jsou zde odvyprávěny nedopadnou. Oč hůře, protože se jedná o děti, za který už mluví ti, co po nich zůstali. Většinou mámy. Ti co s touto diagnózou bojují dál, žijí život na horské dráze. Nahoru, dolů, většinou tedy v té druhé variantě. Sebepoškozování, těžký deprese, prudký změny nálad a bohužel častý sklony k sebevraždě. Smutný, hodně smutný. Příběh maminky, která ztratila syna Míšu, ač dělala všechno možný i nemožný, je hodně emotivní. Smekám před samotnou Martinou Kulhánkovou, která si prošla tou samou drsnou životní zkušeností a vyzkoušela pro záchranu Anety úplně všechno. Léky, stacionáře, hospitalizace. A najednou konec, prázdno. Aneta odešla bez rozloučení. Knížka, která rozhodně stojí za přečtení, protože na jejím konci si nakonec řeknete, že třeba ta blbá nálada, co dneska máte, je vlastně ještě docela fajn.
Číst více
Číst více
17.8.2022
4
Děkuji paní Kulhánková, za vaši knihu, z které mrazí, za vaší sílu se s tím vším prát. Já jako matka tu sílu pořád někde doluju, ale po roce s dcerou s HPO už někdy nemůžu. Moje dcera zatím žije, ale nikdy nevím, jestli se neprobudím a najdu ji živou. Ale ostatní příběhy dětí s HPO jsou děsivé, ale dávají nahlédnout do svých niter. Pořád je naděje, že jednou bude lépe. A tomu pevně věřím … pro všechny...
Děkuji paní Kulhánková, za vaši knihu, z které mrazí, za vaší sílu se s tím vším prát. Já jako matka tu sílu pořád někde doluju, ale po roce s dcerou s HPO už někdy...
Děkuji paní Kulhánková, za vaši knihu, z které mrazí, za vaší sílu se s tím vším prát. Já jako matka tu sílu pořád někde doluju, ale po roce s dcerou s HPO už někdy nemůžu. Moje dcera zatím žije, ale nikdy nevím, jestli se neprobudím a najdu ji živou. Ale ostatní příběhy dětí s HPO jsou děsivé, ale dávají nahlédnout do svých niter. Pořád je naděje, že jednou bude lépe. A tomu pevně věřím … pro všechny hraničáře a jejich blízké. Máte můj obdiv.
Číst více
Číst více