Židovské anekdoty Karla Poláčka

Od pana Poláčka jsem kdysi přečetla pár kapitol jeho dětské knížky Edudant a Francimor a líbila se mi, proto jsem teď zkusila tuto kratičkou knížku židovských anekdot. A tentokrát je to pro mě tak napůl. Některé jsou skvělé, některé mi zase tak vtipné nepřišly a u pár jsem prostě nepochopila v čem vtip spočíval. Ale tak už to chodí, že ne všem vše přijde úsměvné. Navíc jsou už staršího data, a tak se dá říct, že některé situace už asi prostě nechápeme, protože se s nimi nesetkáme. A proto nechci hodnotit knihu příliš kriticky. Co se mi hodně líbilo, byl úvod, v němž Karel Poláček vysvětluje, co to vlastně ta židovská anekdota je - menší spojler....Šofar je šofar!“ A co mám říci o židovské anekdotě? Židovská anekdota je – židovská anekdota. A aspoň jednu, která se mi hodně líbila a vystihuje jednu z nejčastěji posmívaných vlastností: "PAN ROSENFELD chtěl se dát léčit u slavného profesora, ale když se dověděl, že ten počítá za návštěvu sto korun a za druhou již jen šedesát, zaonačil si to takto: Jak vstoupil do ordinační síně, zahlaholil bujaře: „Tak už jsem tady zas, pane profesore.“ Profesor na něho zkoumavě pohlédl, neřekl nic, prohlédl ho a pak řekl: „Celkem žádná změna k lepšímu. Pokračujte v léčbě, kterou jsem vám předepsal při prvé návštěvě.“ 3,5* (6/22)

Některé vtipy mě vysloveně pobavily, ale většinou byly spíše k zamyšlení. Je to takové nenáročné oddychové čtení, které svůj účel splnilo a ke kterému se zase ráda vrátím.