Zatmění

David Bowie měl pravdu, když zpíval, že Homo sapiens už není k užitku. V pořadí již třináctý příběh z alkoholickým vyšetřovatelem Harry Holem, mě opět totálně dostal. Vůbec nechápu, kam na to pan Jo Nesbø chodí. Kde bere ty náměty, jak vymýšlí ty vraždy a cesty které vrah i Harry musí absolvovat, aby se dostali tam, kam chtějí? To propracování děje mě strašně fascinuje. Navíc, brutalita a způsob zabíjení, to je prostě umění, něco takového podat svým čtenářům a při tom v nich nevyvolat zvracení. Naopak, lidé vědí, že přijde něco zlého, něco krvavého, něco, co vám zvedne žaludek, a přesto tyto jeho příběhy čtou. A já jsem rád, že patřím mezi ně. Že neodsuzuji ti brutálnost, ale že naopak nadšeně sleduji stopy vyšetřovatele, který nás vždy dokáže svými činy překvapit a zaskočit. Malá ochutnávka: Harryho první setkání s L.A, představovaly čtyři noci v levném špinavém motelovém pokoji bez klimatizace na bulváru La Cienega, kde se to hemžilo šváby, teprve pak se mu podařilo pronajmout si ještě levnější pokoj ve čtvrti Laurel Canyon, také bez klimatizace, jenom s většími šváby. Svým způsobem se tam ale zabydlel, jakmile v sousedství objevil bar Creatures, kde měli tak levný alkohol, že usoudil, že by se tam asi dokázal uchlastat k smrti. V tomto případě mě zaskočilo i těch několik velmi zamotaných situací. Pan spisovatel zde poukazuje na fakt, že i Harry Hoile je obyčejný člověk a že ne všechno mu vyjde, tak jak si naplánoval. Navíc, od určité doby už čtenář vyloženě ví, kdo je vrahem, ale nakonec je překvapen, jak složitá cesta vede k jeho dopadení. Záměrné situace, kdy vše směřuje určitým směrem, se najednou obrací v opak a čtenář jen zalapá po dechu, protože už byl přesvědčen, že ví, kam to směřuje. Po dočtení příběhu jsem měl chuť ožrat se jako práce, ale nejsem Harry Hole, abych si mohl dovolit dorazit do práce pod vlivem. Krvavý měsíc je dalším perfektním kriminálním příběhem z pera geniálního tvůrce. Mimochodem jsem nějak nepochopil, proč se příběh jmenuje Zatmění, když by mu Krvavý měsíc slušel mnohem víc. Citát: Moje závěry sedí, jenom je tu někde drobná chybička. A já ji potřebuju najít.

85% ..."Jak jsem říkal, je mi to líto, jenže životní cyklus parazitů je třeba dokončit. Aby se mohli rozmnožit, víš. Až bude nutné infikovat dalšího jedince, potřebuju mít nové, čerstvé parazity. Chápeš?" ______________________________________________________________________________________________________________ Skvělý thriller, dozvíme se tam hodně zajímavého o parazitech. Je velice čtivý, napínavý, občas nechutný, s výbornou zápletkou, s mnoha zvraty, které směrem ke konci přibývají a v závěru už docela překombinovaný, ale mně se to líbilo. Připravil mně hodně překvapení, to se týká i úplně poslední věty v knize. Vřele doporučuji! Jenom bych chtěla připomenout, že je opravdu lepší číst sérii s Harry Holem postupně, jinak Vám mohou být vyzrazeny některé skutečnosti z předchozích dílů. Já jsem to zrovna neudělala.

Tak nevím, jestli máme od Harryho ještě něco nového očekávat. Neuvěřitelně překombinovaný případ, kdy se slavný detektiv párkrát - samozřejmě v zájmu napínání čtenáře - seknul a musel si znovu vyhrnout rukávy, je sice zajímavý, ale už pěkný kus před koncem se dá tušit, kdo je pachatel. A mimochodem, to poslední Harryho "seknutí se" už bylo vážně trochu moc. Začínám si myslet, že i něj, na alkoholika, došlo, že mu tak trochu měkne mozek, i když prý začal popíjet tak nějak kontrolovaně (netušila jsem, že to jde)... Ale Nesbo je prostě dobrý spisovatel a dokázal napsat napínavý a celkem neotřelý příběh, ač v některých linkách nedotažený. Možná už má HH taky dost a jsem moc zvědavá, co hodlá vytáhnout z toho svého trezoru, kde prý má závěr série už dávno napsaný... Souhlasím s komentáři níže (PetrCepek, Jiri7453) a přesto dávám za čtyři. Četla jsem bez přestání, bavila se a přiznávám, HH mám stále ráda.