Žár krve

K třetímu dílu Zaklínačky Loty jsem se dostala jako bezzubý vampýr ke kořisti... Zcela náhodou, netuše, že jde o třetí díl série. Tudíž jsem se místy poněkud ztrácela v ději, jménech i bytostech a moje subjektivní hodnocení se vztahuje pouze na tento díl. Je to čtivé, svižné, sarkastické, lehce cynické, drsné, okořeněné častými sexuálními vsuvkami. Členěno na krátké odstavce a části, což zvyšuje tempo čtení a zdánlivě i děje. Nehraje si to na žádný intelektuální literární klenot, je to taková kvalitní "béčková" fantasy - pokud je takový protimluv možný :-) Lota mi byla vcelku sympatická, hlavně v první půli knihy, v té druhé jsem zhusta nechápala její pohnutky či jednání. Drsná Xena bojovnice říznutá náladovým vampýrským děckem... Ostatní postavy fajn, od romanticky změkčilého vampýra Uriáše po mistra cynismu zaklínače Ingolfa. Ač nedotčena předchozími díly, vcelku jsem se dokázala zorientovat ve vzájemných mezidruhových vztazích a jejich hlavních vlastnostech. Bavilo mě to, byla to fajn jízda, jen to (na můj vkus) až příliš klouzalo po povrchu a jistá nelogičnost či nekonzistentnost v jednání hlavních hrdinů mi to trochu kazila. Bude-li příležitost, zkusím začít od prvního dílu a třeba pak své hodnocení upravím.

no já snad z fleku podepíšu Dave_Jame a nemusím psát už nic.. Jakože spoustu "modrých" knížek jsem úplně sezřala a vylepšila hodnocení, ale tohle fakt sedí. Jak kdyby Petře Neomillnerové došla šťáva.. začátek ještě budiž - na scéně se objeví Enno a docela nechutně dá zabrat našim zaklínačům, i když podle všeho jeho síly dávno nejsou, co byly... Autorka v tomto díle preferuje zejména anální sex, do popředí se dostane znásilňování mužů (já nevím, proč to tam tak cpe - nějaká fáze vývoje ? nebo v životě neměla poblém s hemoroidy či anální trhlinou ? ). Takže zpět - první kapitola . ještě se o Lotu bojím... a dál se pak začínám bát víc a víc, protože se nám to zvrhlo v jednu velkou frašku - problém upírů s lidmi (tak nějak uměle vyvolaný), problé upírů mezi sebou navzájem. A pak jako bonus Enno, z kterého se jdou všichni po*rat. Enno si zatím dělá , co chce. Zbytek party ho hledá (nerozumím - vždyť upíři byli schopni slyšet krev soukmenovců i lidí, tak co jim tak trvalo ???), aby s pak nechal opět provést nějakou zhovadilost. Enno předvede pár nechutných scének s vesničany, koření to královskou svatbou a nakonec si zaařádí na Uriášovi, aby to hoši ukončili filozofováním a málem bratřením se s hlubokým souzněním. Lota se nám propadá do role silikonové panny na opakované použití...pomalu nic jiného nedělá, než že roztahuje nohy, do toho furt bečí "za domovem", a nimrá se ve svých pocitech. Ona, taková necitlivá, to jí máme věřit ? aby z toho vylezla pomalu láska k Ennovi... blééé. Teď už fkt evím, co si o tom myslet. Aby jsme se nenudili, autorka zapojí do dějě asi 20 dalších upírů, kteří jsou v podstatě jen jmény, není šance blíže je poznat či si k nim vtvořit vztah. (A sorry - jméno Doro mi bude snad navždy evokovat pouze Doro Pesch a ne nějakého upírského holobráda...). Nic se nedozvíme ani o hlavních postavách - něco víc, co byla Silke vlastně zač, co Enno a Aino lovili v dřívějších dobách, jaká byla Aino, v čem spočívá upírova síla (vypadá to, že jen v síle řevu a pak schopnosti rychle někoho natrhat na kousky...). Ze Sorena se vyklubal neschopný egoista. Všichni úpíři rádoby kují pletichy, mluví furt o ničem, místo činu si jdou odpočinout a zdřímnout, nedává to vůbec smysl. Z neznámých důvodů se autorka rozhodla přidat toh sexu ještě víc než obvykle a zmydlit všechny mezi sebou. Takže vznike několik upírsko-zaklínačských dvojic. Proč, když doteď se nenáviděli ? Lovili navzájem ? a najedou toto ?? Z knihy nám zbývá chaotický pokus o jakousi dějovou linku a pak jeden velký grupáč, který je ze všeho nejvíc navzdory přemíře násilí směšný. A ze všech zúčastněných se nám pomalu stávají upíři, nebo aspoň cosi na pomezí. Fakt to bylo potřeba ??? Těšila jsem se na "zakončení", ale z tohoto je mi smutno. Promarněná příležitost a shození Loty na úroveň bezduchého silikonu. A přidávám se k čtenářům, postrádajícím temné elfy...taky bych se ráda dozvěděla víc o nich. Ale netuším, jestli autorka plánuje tímto směrem do Lotiny série ještě vůbec hrábnout. Jsem ráda, že jsem dočetla do konce. Hořkého konce, který končil jako nějaká Disney happyend slátanina. Howgh. Z nostalgie, a protože čtení odsýpá, a taky mě pár krát i rozesmálo, dávám 3*. "Díky," dávat najevo dojetí se nesluší, ale vampýrka ho teď potlačí jen stěží, "zdá se , že se časy hodně mění, kdž mi duchovní útěchu poskytuje zfetovaný půlelf."