Sbírka povídek Za sklem pro mě byla příjemným překvapením. Každá ze sedmi povídek je svá a přesto jsou všechny provázané. Týkají se totiž lidských osudů, životů a všeho, co nás může potkat. Povídky jsou místy lehce abstraktní, aby čtenář zapojil vlastní fantazii. Dýchne na vás veliká dávka emocí, citů a přijde mi, jako kdyby autorka poodkrývala své já. Citlivé a vnímavé. A hlavně čtenář je nucen nad každou povídkou zapřemýšlet a určitě ho některé, stejně jako mě, chytnou za srdce. Mně osobně se nejvíc líbila povídka Za zdí. O osudu jedné ženy, která našla svého přítele s ní, s ženou, kterou by nejraději nikdy nepoznala...Trpký osud ji zavedl na místa, kam se nikdo z nás nikdy nechce podívat... Další povídka, která mě chytla za srdce se jmenuje Za ruce. Příběh dítěte, které vyrůstalo s nevlastním otcem a chtělo se dozvědět o svém biologickém otci. Tento příběh je napsaný tak citlivě, s obrovskou hloubkou, že musí zasáhnout každého čtenáře. I ostatní povídky mají své kouzlo, ale tyto dvě mě zasáhly nejvíc a budu si je vždy s touto knížkou spojovat.

Jsem milovníkem povídek, takže když se naskytne příležitost si nějakou povídkovou sbírku přečíst, tak neváhám. Sbírka Za sklem mě mile překvapila. I když povídky mají samostatný příběh, tak je navzájem něco spojuje. Za sklem není moje prvotina od autorky, jelikož jsem přečetla už její román Hra na druhou. Stejně jako v jejím románu, tak i zde je z řádků cítit ten cit pro vykreslení emocí. Mám velmi ráda, když jsou texty psány abstraktně a člověka to nutí zapřemýšlet. Když síla slov ve vás pak po dočtení každé povídky rezonuje. Nevím, jak to zapůsobí na ostatní, ale na mě z knihy dýchalo, že má Zuzka krásný vztah se svým dítětem :)... Kniha má také naprosto nádhernou a tématickou obálku. Některé povídky mě velmi dostaly, jiné byly takový hezký průměr. Jednotlivé hodnocení: Za sklem - 5/5 Za dveřmi - 3,5/5 Za hranicí - 3/5 Za stínem - 3/5 Za zdí - 5/5 Za ruce - 5/5 Za mnou - 4/5 Nejlepší, kterou z hlavy nikdy asi nevymažu, byla povídka Za zdí :).