Z Jiného světa

Okouzlena Okouzlením jsem si koupila novou knihu autor*ky. Začátek se rozjel nadmíru zajímavě, čarodějka uzavře smlouvu s pochybnými nadpřirozenými bytostmi (ne přímo s ďáblem, ale Stíny se od něj moc neliší). Jenže celá povedená historka vezme rychlý konec a příběh neomylně směřuje ke sladkobolné romanci. Arabelle mi chyběla víc než Knoxovi, tu jeho lítost jsem mu nevěřila, neměla opodstatnění. Těšila jsem se, že zaujme pozici rozporuplné záporačky, bude vyvádět alotria a chlubit se před kamarádkami. No nic. Autor*ka má rozhodně fantazie na rozdávání a je schopna vystavět neotřelé světy. Pak se mi taky líbilo vykreslení přátelství mezi postavami, tomu jsem věřila víc než lásce hlavních hrdinů. S čím jsem měla problém, viz výše, byla samotná zápletka. Byla tak kýčovitá, mdlá a bez chuti, že celou knihu stáhla dolů. Navíc mi scházel jiskrný humor, stránky naopak přetékají patosem, klišé a afektovanými, přepjatými city. Ellery zastupovali roli roztomilé protivy, Knox hrál ultimátního klaďase – božsky krásný, chápavý, obětavý, laskavý, chytrý, šikovný, obdařený magií… Ne, nenašla jsem jediný kaz. Což nevyvolává zrovna sympatie. Když se ukáže, že Stíny zavinily špatné počasí, Knox si jejich zločin okamžitě vloží na bedra, cítí se vinen a obětuje se pro záchranu lidí, které má rád. Takové jednání pro mě nefunguje dobře. Ještě větší problém jsem měla s Ellery, a to včetně nešťastného onikání. E. žijí ve městě, kde už pět let panuje krutá zima, ale nevěří na nadpřirozené bytosti? Protože důvod tak absurdního jevu přece musí být reálný, ne? I oni se musí obětovat pro rodinu, kdo jiný by je zachránil, ne? Uf. Jedna perlička na ukázku: „…po zádech jim běhal adrenalin plný strachu a nejistoty…“ Mno, adrenalin běhající po zádech jsem viděla poprvé. A to množné číslo, kterým se označovali poměrně drobná osůbka, mi čtení znepříjemňovalo velmi. Ani autorský styl mi tentokrát nesedl. Ocenila jsem pár dobrých nápadů zejména ve stavbě světa, ale postavy byly schématické, logika občas skřípala jak v motivacích, tak v ději. Absence humoru, komplikace v onikání týkajícím se nebinární postavy. V součtu zklamání.