Objednávka

Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku

81 % (314)

E-kniha - pdf, epub, mobi

Ihned ke stažení

Jak stáhnout e-knihu a možnosti platby

189 Kč

Dějištěm dvaceti povídek, které autor napsal v průběhu let 1995—2014, je jihočeský venkov. Setkáváme se tu s všednodenními lidskými mikrodramaty, příběhy vepsanými na plátno velkých dějin nebo jen zachycením nálady, životního pocitu či zkušenosti svérázných i zdánlivě obyčejných postav. Hájíček přitom dokáže velmi plasticky evokovat krajinnou atmosféru – spolu s hrdiny se brouzdáme spadaným listím, dotýkáme stébel...
Dějištěm dvaceti povídek, které autor napsal v průběhu let 1995—2014, je jihočeský venkov. Setkáváme se tu s všednodenními lidskými mikrodramaty, příběhy vepsanými na plátno velkých dějin nebo jen zachycením nálady, životního pocitu či...

Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku

pdf, epub, mobi

189 Kč

Další formáty a vydání (2)

Kniha

Host, čeština, 2015

Skladem > 5 ks

192 Kč

Běžná cena 249 Kč

Ušetříte 57 Kč

Kniha

Host, čeština, 2014

Skladem > 5 ks

329 Kč

Podrobnosti

O knize

Dějištěm dvaceti povídek, které autor napsal v průběhu let 1995—2014, je jihočeský venkov. Setkáváme se tu s všednodenními lidskými mikrodramaty, příběhy vepsanými na plátno velkých dějin nebo jen zachycením nálady, životního pocitu či zkušenosti svérázných i zdánlivě obyčejných postav. Hájíček přitom dokáže velmi plasticky evokovat krajinnou atmosféru – spolu s hrdiny se brouzdáme spadaným listím, dotýkáme stébel kvetoucích trav, nastavujeme tvář slunci nebo se choulíme zimou v obnošených kabátech. Zvláštní místo zde pak zaujímají vánoční příběhy a povídky o vesnickém fotbale. Autor záměrně nezakrývá jistý odér regionálnosti, naopak jej...
Dějištěm dvaceti povídek, které autor napsal v průběhu let 1995—2014, je jihočeský venkov. Setkáváme se tu s všednodenními lidskými mikrodramaty, příběhy vepsanými na plátno velkých dějin nebo jen zachycením nálady, životního pocitu či zkušenosti svérázných i zdánlivě obyčejných postav. Hájíček přitom dokáže velmi plasticky evokovat...
Dějištěm dvaceti povídek, které autor napsal v průběhu let 1995—2014, je jihočeský venkov. Setkáváme se tu s všednodenními lidskými mikrodramaty, příběhy vepsanými na plátno velkých dějin nebo jen zachycením nálady, životního pocitu či zkušenosti svérázných i zdánlivě obyčejných postav. Hájíček přitom dokáže velmi plasticky evokovat krajinnou atmosféru – spolu s hrdiny se brouzdáme spadaným listím, dotýkáme stébel kvetoucích trav, nastavujeme tvář slunci nebo se choulíme zimou v obnošených kabátech. Zvláštní místo zde pak zaujímají vánoční příběhy a povídky o vesnickém fotbale. Autor záměrně nezakrývá jistý odér regionálnosti, naopak jej používá jako koření a ozvláštnění obecně lidských příběhů. Neokázalost, pokud jde o styl, literární hrdiny i příběhy samotné, důvěrná znalost venkovského prostředí, vykreslení atmosféry — to jsou hlavní atributy Hájíčkova psaní. Návraty k realismu a přímočarému vyprávění jako by u autora nebyly otázkou volby, ale nutnosti či samozřejmosti vyplývající z témat a samotné podstaty a poslání jeho próz. Povídkový výbor Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku dotváří obraz Jiřího Hájíčka jako autora vesnických románů, a doplňuje tak jeho dosavadní prozaické dílo. Jiří Hájíček (nar. 1967) vyrůstal na venkově, kde po vysokoškolských studiích také několik let pracoval v zemědělství. Od konce devadesátých let žije v Českých Budějovicích. Debutoval sbírkou povídek Snídaně na refýži (1998), v roce 2001 vyšla jeho novela o hledačích vltavínů Zloději zelených koní. Na povídkovou tvorbu navázal roku 2004 souborem dvanácti kratších próz Dřevěný nůž. Za román Selský baroko (2005) získal cenu Magnesia Litera za prózu. Jeho dosud poslední román Rybí krev (2012) byl oceněn Magnesií Literou 2013 jako Kniha roku. Hájíčkovy prózy vzbudily pozornost také v zahraničí. V Budapešti vyšel překlad jeho novely Zloději zelených koní, román Selský baroko byl přeložen do angličtiny, italštiny, chorvatštiny a maďarštiny, překlad románu Rybí krev se připravuje v Bělorusku, Bulharsku, Makedonii a Polsku.

Hodnocení

81%

(314)

Hodnotilo 314 čtenářů
Ve spolupráci s
Ve spolupráci s Databazeknih.cz

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Recenze

Čtenářská recenze

7

20.1.2015
Děkuji za krásné zážitky při čtení jednotlivých povídek. Opravdu jsem se cítila vyprávěním vtažená do děje. Dokonalý popis situace, prostředí, pocitů a charakteristik jednotlivých osob je obdivuhodný. Také veliké množství použitých českých slov má opravdu vliv na tom, že se vám příběh pomalu "zfilmuje" v hlavě. Bála jsem se toho, že se mi jednotlivé povídky pomotají, jak je budu číst postupně hned po...
Děkuji za krásné zážitky při čtení jednotlivých povídek. Opravdu jsem se cítila vyprávěním vtažená do děje. Dokonalý popis situace, prostředí, pocitů a...
Děkuji za krásné zážitky při čtení jednotlivých povídek. Opravdu jsem se cítila vyprávěním vtažená do děje. Dokonalý popis situace, prostředí, pocitů a charakteristik jednotlivých osob je obdivuhodný. Také veliké množství použitých českých slov má opravdu vliv na tom, že se vám příběh pomalu "zfilmuje" v hlavě. Bála jsem se toho, že se mi jednotlivé povídky pomotají, jak je budu číst postupně hned po sobě. Přestože nejde o román, ve kterém se děj a osoby rozvíjejí a jejich jméno vás provází po celý děj knihy, osudy lidí a rodin se mi nepopletli a každá na mne zapůsobila individuálně. A ještě připíši jednu citaci z recenze, která je pro mne také důležitá a se kterou se stotožňuji: V jedné ze svých povídek vytváří Hájíček obraz, který z mého pohledu dokonale ilustruje jeho autorské gesto: stařec se svou dcerou prosedí den co den celé dlouhé hodiny v pramici, která se líně posouvá po téměř nehybné hluboké řece. Oba upřeně civí do vody, na jejímž dně je utopená vesnice, kde kdysi žili. Tam dole jsou všechny ty nedobrovolně opuštěné domovy, sny, vzpomínky a staré křivdy. Hladina, na kterou se oba dívají, je však klidná. Podobně nechává Hájíček vyznít většinu povídek ve Vzpomínkách − to, co je na první pohled viditelné, je obyčejné, nenápadné. Skutečné tragédie zůstávají kdesi pod povrchem. Jirko díky!!!
Číst více Číst více

Čtenářská recenze

7

12.3.2015
Povídky jsou řazeny od raných,až po vyzrálou tvorbu. Sám za sebe mohu říct,že začátečnické mi přišly první dvě povídky. Není jednoduché na pár stranách poskládat zajímavý příběh,aby vygradoval v pointu,,, Pan Hájíček je příjemný vypravěč a jeho příběhy nenudí,,,
Povídky jsou řazeny od raných,až po vyzrálou tvorbu. Sám za sebe mohu říct,že začátečnické mi přišly první dvě povídky. Není jednoduché na pár stranách poskládat...
Povídky jsou řazeny od raných,až po vyzrálou tvorbu. Sám za sebe mohu říct,že začátečnické mi přišly první dvě povídky. Není jednoduché na pár stranách poskládat zajímavý příběh,aby vygradoval v pointu,,, Pan Hájíček je příjemný vypravěč a jeho příběhy nenudí,,,
Číst více

Čtenářská recenze

7

5.11.2015
Mám ráda citlivý styl, jakým Jiří Hájíček vypráví obyčejné příběhy z jihočeského venkova. Díky jeho poetickému jazyku jsem se stávala součástí postav v obnošených svetrech v krajině, která voní kvetoucími loukami.
Mám ráda citlivý styl, jakým Jiří Hájíček vypráví obyčejné příběhy z jihočeského venkova. Díky jeho poetickému jazyku jsem se stávala součástí postav v obnošených...
Mám ráda citlivý styl, jakým Jiří Hájíček vypráví obyčejné příběhy z jihočeského venkova. Díky jeho poetickému jazyku jsem se stávala součástí postav v obnošených svetrech v krajině, která voní kvetoucími loukami.
Číst více

Čtenářská recenze

30

2.10.2020
Povídková kniha. Líbila se mi. Povídky mají úžasnou atmosféru a skvěle napsané postavy. A to i na těch pár stránkách, co příběh má.

Čtenářská recenze

23

8.4.2021
Hájíček umí vykreslit i na pár stránkách povídek takovou křehkost a pomíjivost lidských osudu spjatých s venkovskou krajinou jižních Čech. Nejde nedat plný počet.

Čtenářská recenze

22

9.11.2020
Hájíčkovi podle mne víc sedí romány, ve kterých člověk postupně a pomalu nasákne atmosféru, vcítí se do postav, žije s nimi a nakonec se jen těžko loučí. U povídek to úplně takto nefunguje, ale přesto mě tato sbírka potěšila.
Hájíčkovi podle mne víc sedí romány, ve kterých člověk postupně a pomalu nasákne atmosféru, vcítí se do postav, žije s nimi a nakonec se jen těžko loučí. U povídek...
Hájíčkovi podle mne víc sedí romány, ve kterých člověk postupně a pomalu nasákne atmosféru, vcítí se do postav, žije s nimi a nakonec se jen těžko loučí. U povídek to úplně takto nefunguje, ale přesto mě tato sbírka potěšila.
Číst více

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat