Vzpomínky ledu

Když jsem kupoval první knihu z Eriksonova dark fantasy, nevěděl jsem vlastně, co od počinu čekat. Z různých stran jsem dlouho slyšel, že jako skalní fanoušek fantasy žánru musím Malazan ságu povinně přečíst, ať už to budu nenávidět nebo milovat. Měsíční zahrady pro mě byly strastiplná, trnitá cesta k ponoření se do spletitých příběhů mnoha postav a magického systému, který tento svět ovládá. Nevěděl jsem, co se to sakra děje, ale jo. Zamiloval jsem se a zamiloval jsem se tak moc, že jsem okamžitě musel koupit Deadhouse Gates. Tam se ve mně něco zlomilo, něco co tam čekalo celou dobu. Svět mě absolutně pohltil a teď u Memories of Ice jsem naprosto ponořený do děje, hltám každou stranu a nemůžu přestat. K tomu připočtěme, že knihy čtu v angličtině, což mě v jazyce výrazně posouvá a sága nabírá opravdu unikátní zážitek. Takže ano, jedná se o jednoznačnou povinnost každého milovníka temného fantasy. Doporučuji vřele všem, kteří jsou podobně nastavení a milují Tolkiena, Sapkowského nebo i Martina. Nemůžu se dočkat čtvrtého dílu, něco tak epického jsem nečetl od střední školy!