Vzpomínka zvaná říše

Knihu jsem poslouchala jako audio a to jediné ji zachránilo od toho, že nakonec neletěla do popelnice :-))). A také jedině z tohoto důvodu jsem ji neodložila, i když jsem se jí doslova protrpěla... Načtená je ovšem opravdu výborně, ale ani tato skutečnost nedokázala zachránit (pro mne) slabý příběh. A přitom jsem si vzhledem k hodnocení zde byla jistá, že se mi kniha bude líbit. Dokonce i navzdory varování kamaráda, se kterým se většinou, pokud jde o vkus na knihy, shodnu. Prostě jsem mu nechtěla uvěřit... Jediné, co bych chtěla pochválit, je originalita jmen jednotlivých postav a s tím související vynikající český překlad. Ovšem příběh jako takový se mi zdál neskutečně zdlouhavý a musím přiznat, že po určité době mne už přestal zajímat úplně. A asi nebudu moderní a klidně budu za puritána - i když to opravdu nejsem ani náhodou ;-), ale tentokrát mi tak trochu vadila LGBT linka. Další problém jsem měla s tím, že jsem si nedokázala oblíbit vůbec nikoho - ani Mahit ne. Autorce se tedy příště vyhnu fakt hodně velkým obloukem ;-). Dávám jen dvě hvězdičky, jednu za knihu jako takovou a její nádhernou obálku, no a druhou za to, že jsem ji přetrpěla až do konce ;-). A samozřejmě nedoporučuji! :-)

Při čtení literárního debutu Arkady Martineové jsem si nejednou vzpomenul na své první setkání s jinou americkou autorkou a to s C. J. Cherryhovou (mám na mysli konkrétně sérii Stárnoucí slunce). Chvilku totiž trvá, než se do románu Vzpomínka zvaná říše ponoříte, protože všechny ty nezvyklé názvy, společenské zvyklosti a úřední hierarchie člověka zpočátku matou, protože si nejste jisti, co je pro příběh skutečně podstatné. Naštěstí v tomto případě se autorka poměrně rychle rozhoupe k akci, jež je ve své podstatě velmi atraktivní – nový velvyslanec na Teixkalánském dvoře se musí nejen zorientovat v cizokrajném prostředí ale zároveň nenápadně prošetřit smrt svého předchůdce. Diplomatické intriky přitom kupodivu vůbec nejsou nudné a zápletka má po dlouhou dobu nápad i spád. Teprve závěr jde až příliš na ruku potřebě dalšího pokračování, což je za mě asi největší slabina. Jakmile jsou totiž odhaleny důležité skutečnosti, namísto toho, aby byly řešeny, se až okatě přesouvají do příští knihy.

,,Tuto knihu venuji vsem, kdo se nekdy zamilovali do kultury, ktera pozirala jejich vlastni. Znate ten pocit, kdy mate velka ocekavani a ta jsou naplnena? Dobre. A znate ten pocit, kdy mate velka ocekavani a ta jsou prekonana? Tak presne to se mi stalo s touto knihou. Sci-fi, ktere neni tak uplne sci-fi. Misto technologii a podivnych mimozemskych ras tady mame nadherny popis dvou kultur. Jedna ma podivnou technologii, ktera se vklada do mozku a prenasi vzpominky a znalosti predeslych vyznamnych osob v oboru, tak zvane imago. Nazyva se Lsel a jeji zdroje jsou velmi omezene. Druha je Rise, rozpinava rise, ktera pozira ostatní kultury, jeji obyvatele maji neuveritelne krasna jmena a poezii, kterou vyjadřuji vse a ziji si zde v blahobytu. Mame tady politicky a diplomaticky souboj velmi dobre napsanych postav, ktere budete milovat, nenavidet, ale hlavne je budete chapat, budete rozumet jejich motivům, at uz stoji na jakekoli strane. ,,Kdyz potkas ostri noze, bud zrcadlem; kdyz narazis na kamen, bud zrcadlem. Bud co nejteiskalanstejsiba co nestatecnejsi a - ale do prdele, dychej. To je taky dulezite. ,,jelikoz jsem, jak jste sam vyjadril, znacne zaneprazdnen tim, ze se snazim v ocich ohromneho a povetsinou nemilosrdneho imperia udrzet dojem, ze nase stanice je cenna, ale zase ne prilis cenna, musite mi odpustit, ze se nedostavim osobne; ,,Rise je rise - na jedne strane svadi a na druhe tresta. Sevre planetu v celistech jako ve sveraku, zatrese s ni a zlomi ji vaz. A vy ji mozna stejne jako hlavni postava Mahit budete presto milovat, obdivovat a touzit po tom, abyste se stali jeji soucasti. Prvnich par stran mozna budete bloudit a ztrácet se, ale pokud knize date sanci, mnohobasobne Vam to vynahradi pozdeji, az vse zacne davat smysl. Kdyz pro nic jineho, zaslouzi si opěvovat pro nadherny jazyk a sloh. Obrovska poklona za preklad, Vratislav Kadlec odvedl bravurni praci, kez by takhle pracovali vsichni prekladatele. Nadherna oslava kultur, nadherna paralela s osudy kultur minulych, soucasnych i budoucich. ,,Knihy o dejinach mohou byt vzrusijici a zaroven az neprijemne presne. ,,Je lepsi odhodlat se k cinu nez se nechat ochromit bezpoctem promenlivych moznosti. Kniha, kterou si zamiluji vsichni filosofove, basnici, milovnici kultury i politickych, diplomatických tanecku. Rozhodne doporuciji vsema deseti! Nebo spis dvaceti? ,,Cekani to je ztrata casu. Pri cekani celovek nic poradneho nedela. ,,Poezie je pro lidi zoufale a pro ty, kdo jsou uz natolik stari, aby meli co rict.