Vlak pro děti

Příběh vypráví teprve sedmiletý Amerigo Speranza, který žije pouze se svou matkou v chudobě v jižní Itálii. Ocitla jsem se v čase po 2. sv. válce, kdy byly v severní a jižní Itálii velké rozdílly. Organizace pro velmi chudé děti vymyslela krátkodobý pobyt u bohatých rodin, takže plný vlak dětí míří na sever. Sám Amerigo v knize popisuje život před pobytem, během pobytu a život poté... Popisuje bídu, hlad a rozhodování matky, zda této nabídky využít. Tento příběh je velmi smutný, zasažený válkou, velmi emotivní. Válka i po ukončení brala a bere mnoha dětem dětství, lásku, kamarádství. Jediné, co mi na knize vadilo, byl stále nadřazován komunismus a jeho vliv.

Nedočetla jsem. Přišlo mi, že se tam hrozně vychvaluje komunismus resp. komunisté, ale z pohledu, Italů, kteří ho doopravdy nezažili. Jde o to, že chudé dítě z jihu Itálie se v rámci akce solidarity iniciované italskými komunisty dostává s celým vlakem takových dětí do komunistické rodiny v jiné části země, kde je všechno prostě "super" a jsou to skvělí a čestní lidé. Nešlo mi číst dál, takže nevím, třeba je příběh hlubší.