Vinařova žena

Docela zklamání :-(. Vzhledem k místu, době a jménu autorky, kterou mám ráda, jsem čekala přece jen více. Dva příběhy, současnost a minulost a tentokrát mě u srdce nechytil ani příběh z minulosti. Byl tak zvláštně vyprávěný, jenom z prostých konstatování událostí, bez bližšího popisu pocitů a emocí a to mi nestačilo. Nedokázala jsem ten příběh prožívat spolu s hrdiny, vcítit se do nich, uvěřit jejich rozhodnutím. Linka ze současnosti to nezachránila, ba naopak, byla šroubovitá, nepřirozená a nudná. A navíc hlavní ženské hrdinky, v obou linkách, ach jo, ty jsem těžko vydýchávala (takže vlastně nějaká emoce byla :-)). Minulá knížka autorky Počkej na mě v Paříži se mi líbila, Vinařova žena méně. Uvidím do třetice, novinka vychází v únoru.

Nádherný příběh z atraktivního prostředí francouzského vinařského kraje je příběhem o velké lásce, ale také velké zradě. Láska totiž mnohdy plodí nenávist, která pak může mít nedozírné následky. Ale i zde v tomto malebném kraji se našli stateční lidé, kteří nedokázali nečinně přihlížet a čekat až bude po všem, ale zapojili se do francouzského odbojového hnutí Résistance a bojovali proti nacistům. Jak moc bylo jejich úsilí úspěšné se zde také dozvíte. Čtenářům se dostane hlubokého příběhu, který je donutí zamyslet se nad spoustou otázek, tajit dech při některých scénách a zas a opět si uvědomit, jaké hrůzy museli naši předci zažívat. Závěrem mohu říci jediné – více takových příběhů. Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.