Veľkí optimisti

Rok 1985. Chicago. Yale pracuje pro galerii a podaří se mu sehnat velice cennou sbírku. Ale radovat se nemůže, neboť se kolem něj šíří epidemie AIDS a jeho nejbližší přátelé umírají. Rok 2015. Paříž. Fiona vyráží hledat svou ztracenou dceru, která se před lety přidala k sektě. Kromě toho potkává dávného přítele a díky němu se konečně vyrovnává s tím, jak krize AIDS ovlivnila její život. Uf. Tohle byl krásný a silný příběh. Ale taky smutný a bolavý! Hned v první kapitole nás autorka hodí do vody. A plav. Máme tu pohřeb, spoustu jmen, spoustu lidí a čtenář si postupně třídí kdo je kdo, kdo s kým je nebo byl a co je vlastně tohle celé za partičku. Ale vážně stačí první kapitola a máte jasno a pak už si jen užíváte příběh. Příběh vskutku zajímavý. Obě jeho linky. Epidemie AIDS v osmdesátých letech v Americe. Sledujeme tu, jak probíhala, jak jí vnímali uprostřed gay komunity. A na druhé straně pak ti, kteří se na homosexualitu koukali skrz prsty a s opovržením. Příběh ze současnosti mě také hodně bavil. Téma sekty a vztahy mezi matkou a dcerou. Kromě toho současná témata, která hýbala světem na pozadí osobních příběhů. V knize mi bylo dobře, i když smutně. Yaleho i Fionu jsem si okamžitě zamilovala a našla jsem se v nich. Chápala jsem jejich pocity, byla jsem s nimi zraněná, chtěla jsem jim pomoci… Je to kniha o lásce, přátelství i zradě. Celý příběh na mě působil hodně reálně a opravdově. Komu se líbil Malý život, Ohromné optimisty nutně potřebuje. Oproti Malému životu je tato kniha lehčí a dostupnější. Myslím, že do knihy občas jen tak nakouknu, aby se mi po mých nových přátelích tolik nestýskalo…

“Když člověk má někoho ztratit, vrhne to na všechno úplně nový světlo.” “My optimisty jsme si už nějakou zkouškou prošli a každý den znovu vstaneme, protože věříme, že dokážeme nějak zařídit, aby se to neopakovalo.” První dějová linka nás zavádí do poloviny osmdesátých let do Chicaga. Hlavní postavou je Yal, který se zabývá galerijní akvizicí a podaří se mu dostat mimořádnou sbírku obrazu do jejich galerii. Jenže radost netrvá příliš dlouho, protože je to období, kdy vypukne a velmi rychle se šíří epidemie AIDS. Sám je totiž gay a velmi těžce snáší tuto situaci, když onemocní jeho partner a další přátelé. Naštěstí mu ale pomáhá jeho kamarádka Fiona. Dalšího dějová se odehrává v současnosti v roce 2015 a hlavní postavou je právě zmiňovaná Fiona. Její dospělá dcera se ztratila, ale Fioně se to nezdá. A když zahlédne jakési video, začne po dceři pátrat. Dostane se až do Paříže, kde by mohla její dcera Claire žít. Ani pro ní to není lehké období a dost často se vrátí vrací ve vzpomínkách do minulosti a myslí na své přátele a rodinu. Za mě jsou skvěle popsaná 80. léta, především pak postavení gayů a jejich život. A vlastně i pocity hlavních postav. Oba se snaží být optimisté a najít to dobré, ale ne vždy se jim to ale daří. Místy jsem se úplně nedokázala začíst a ponořit do příběhu. Nicméně tím nechci říct, že by byl příběh špatný, naopak. S hlavními postavami zažijete pocit smutku, nejistoty, ale i naděje. Je to ale i o přátelství a vztazích. Za mě je dobré o knize po přečtení s odstupem pár dní trochu popřemýšlet - možná ji tak dokážete více ocenit stejně jako já.