Věčný oheň

Musím říct, že jsem byla mile překvapená a Věčný oheň mě bavil daleko víc než Začarovaná řeka. Líbí se mi, že má příběh větší hloubku a postupně odkrývá minulost ostrova, vztah mezi lidmy a duchy i důvody, které stojí za rozdělením obou klanů. Velkou roli tu samozřejmě hraje Jack a Adaira, ale tu hlavní má Torin a Sidra, které jsem si vyloženě oblíbila. Jejich linka mi přijde krásně vystavěná a jejich vzájemný vztah působil přirozeně. Autorka umí vytvořit atmosféru, ve které se člověk úplně vidí - skotské folklorní prvky, hudba, magie, duchové i drsná krajina Cadence dohromady vytvářejí krásný svět. Co mi naopak zase tolik nesedlo, bylo tempo. I když mě druhý díl bavil výrazně víc než první, některé pasáže se táhly a do čtení jsem se místy trochu nutila. Celkově jsem ale spokojená. Je to fantasy postavené především na atmosféře, vztazích, rodině a magii, takže pokud máte rádi pomalejší příběhy se skvěle vystavěným světem, tahle duologie stojí za pozornost.

První díl mě bavil krapek víc než ten druhý. Měl víc toho ostrovního kouzla. Tady mi začátek přišel pomalejší a tudíž jsem se nemohla pořádně začíst. Když se to, ale potom rozjelo tak to bylo skvělé. Opět jiná záhada a moc se mi líbilo, že jsme se dotali i na druhou stranu ostrova. Přišlo mi, že v otmot díle je Jack s Adairou trošku upozaděni a hlavní roli tady měl Torin a Sidra. Ty dva jsem si oblíbila už v prvním díle a tady byli skvělí. Konec je rozhodně povedený, ale přišlo mi, že k němu autorka skočila moc rychle. Jinak se mi to, ale moc líbilo. Celá série je celá povedená a má své kouzlo.