Varhaník z mrtvé vesnice

Román ze Slezska, z poválečného života lidí polské národnosti na našem území. Z hornického kraje a není o hornictví. Je o mezilidských vztazích při "budování socialismu" u nás. Je to vlastně životopis jednoho muže, který chce něco dělat pro druhé a tím přináší pro sebe a pro jiné jenom samé problémy, protože nechce táhnou s davem. K zamyšlení - ale románová špička to není.

O těch varhanách se toho moc nedozvíme, ale zato si projedeme československé dějiny a trochu těch polských. Kouknem na Ostravsko, do Valdic a zase na Ostravsko-Karvinsko. Koho bavil Lednické Šikmý kostel, tak by neměl s četbou váhat. A po těch všech ženských hrdinkách chlapská postava je vítaným zpestřením.

Takovéto knihy jsou národním pokladem české republiky. Z příběhu je mi těžko. Co všechno se dělo za komunistů. 50 a 60 léta jsou snad opravdu ještě horší než válkatam alespoň měli lidé naději, že jednou skončí Příběh se odehrává na Karvinsku, těžký život horníků, vesnici postupně vystěhovávají kvůli těžbě uhlí. Jelikož v podzemí těží, ve vesnici nad zemí to ničí domy. Lidé se musí nuceně stěhovat že svého rodného domu z vesnice na velká sídliště v Karviné. Theodora jedna velká hádka se sousedem a následným neštěstím s následkem smrti dostává do vězení. Ve vězení přežívá jen díky dalším řeholníkům a kněžím, kteří jsou ve Valdicích jako političtí vězni. Po návratu si hledá cestu mezi lidi a obnovuje vztah k manželce Lidce a synovi Adamovi. Že to není nic lehkého nemusím ani zmiňovat. Radost mu přináší seznámení s 12 ti letým chlapcem Mirkem, který chodí na procházky do lesa. Je velmi hudebně nadaný a Theodor tak znovu učí někoho hrát. Miluje hudbu, byl učitelem, po vězení nastoupil do šachty. Obyčejný život lidí v těžké době je krásně napsaný. Kniha mi nešla odložit. Musela jsem vědět, co s nimi všemi bude. Přesvědčovací metody komunistické strany jsou opravdu tíživé. Jsem ráda, že se takové knihy píšou a ještě lepší bude, když se budou hojně číst. Já moc děkuji a doporučuji.