„Náš svět si prostě
musíme zasloužit,
dnes,
zítra,
každý den v budoucnosti.“
„Pokud nedokážeme nemožné, nemáme šanci.“
Válečník je někde na úrovni Seržanta. Věděl jsem do čeho jdu, protože dva předchozí příběhy se mi líbily. Avšak problém z Válečníkem je takový, že se „skoro“ celou knihu neděje nic nového. Opět jen cesta a nálezy, umírání a překážky. A pak je strašně moc rychlej konec a...
„Náš svět si prostě
musíme zasloužit,
dnes,
zítra,
každý den v budoucnosti.“
„Pokud nedokážeme nemožné, nemáme šanci.“
Válečník je někde na úrovni...
„Náš svět si prostě
musíme zasloužit,
dnes,
zítra,
každý den v budoucnosti.“
„Pokud nedokážeme nemožné, nemáme šanci.“
Válečník je někde na úrovni Seržanta. Věděl jsem do čeho jdu, protože dva předchozí příběhy se mi líbily. Avšak problém z Válečníkem je takový, že se „skoro“ celou knihu neděje nic nového. Opět jen cesta a nálezy, umírání a překážky. A pak je strašně moc rychlej konec a je konec. Chvilku jsem čuměl na poslední stránku a nechápal. Proč je všechno tak zdlouhavé, (každá kniha z trilogie má bezmála 500 stran) a najednou BUM, a ahoj čtenáři, tady to končí.
Malá ochutnávka:
Ve tmě jsem seděl u skomírajícího ohně a čekal na zprávy..... Měl bych studovat mapu, upřesňovat základní plán, pak plán B, když se něco zvrtne, plán C, pokud to bude ještě horší, a zamýšlet se nad tím, co uděláme, když všechno bude úplně jinak – plán D, až budeme v hajzlu....
V příběhu mi vadilo, že se několikrát opakuje fakt, který už čtenář zná. Jakoby se pan spisovatel bál, že to „cestou“ zapomeneme. Další zarážející věcí je, že se válečníci nejdříve bojí jíst (mají v podstatě zakázáno) jakékoliv jídlo nebo zvěř v Pustině a tady, najednou, už používají do jídla rostliny, houby a dokonce chytají ryby. Prý jsou na pohled v pořádku...hmmm. Vím, že je víc a víc pohlcuje magie, ale zdálo se mi to přinejmenším podivné.
Citát: Po vyčerpávajícím dni jsem přikázal vydat půl litru lihu na posádku tanku, sám jsem využil důstojnického privilegia a nafasoval koňak. Neptal jsem se, kolik ho ještě zbývá. Věřil jsem, že dokud se nezeptám, nedojde.
Avšak, co mě nejvíc zaráželo, je, že maj spousty super zbraní, tanky, obrněné vozy, transportéry a … nikde nejsou letadla nebo třeba jen obyčejná helikoptéra. Tento fakt je opravdu zarážející. Ale, nebudu jen záporný. Příběh se rychle čte, nikde nejsou nějaká velká hluchá místa, zažil jsem spousty dobrodružství a zajímavých nápadů. Celá trilogie plus „Seržant“ není sice pro všechny čtenáře. Ti „militantní“ si v tom určitě najdou to své a ostatní si užijou magickou cestu, stupňující se napětí a řešení problémů.
Citát: Nová zjištění bohužel vzbuzovala víc otázek, než poskytla odpovědí.
Číst více
Číst více